Polednice je čtvrtá balada ve sbírce Kytice Karla Jaromíra Erbena.Erbenova Polednice

Matka, nahněvaná na své dítě, prokleje kojence a přivolá na něj Polednici: „Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, zlostníka! “ A hle, ve dveřích se objeví zkřivená postava ženy, která dítě žádá. Matka ve smrtelné křeči tiskne dítě na svůj klín.Později se také seznámil s Františkem Palackým. Kytice je sbírka třinácti balad, kterou Erben psal již od roku 1834, ale vydána byla až v roce 1853. Prvně byla vydána pod jménem Kytice z pověstí národních a Erben se v ní nechal inspirovat lidovou slovesností.

Které balady v kytici končí dobře : Nejvíce se mi líbila báseň Svatební košile. Je to jedna z mála básní, která skončí dobře.

Jak vypadá Klekánice

Česká klekánice mívá stejně jako někdy polednice podobu škaredé stařeny s rozcuchanými vlasy, šikmýma očima a kopytem, také je znám klekáníček – objevují se jako mužík chodící po kolenou, jako děsivý mužík s rohy či vířící sloup prachu. Klekánice unáší neposlušné a toulavé děti po večerním zvonění – klekání.

Jak skoncila Polednice : Od pravého poledne slídila uličkami starého města a pátrala po toulavých dětech. Pokud byl lov úspěšný, nebohé dítko skončilo v hrubém pytli a nemělo příliš šancí. Kouzelná moc polednice skončila úderem jedné hodiny po poledni. I když strašila pouhou hodinu denně, stačila napáchat mnoho hrůzostrašných tragédií.

polednice a klekánice měly strašit děti v přesně danou denní dobu – při zvonění klekání. polednice se zjevovala (nečekaně) v poledne, a to hlavně na poli, kde kontrolovala, jestli si všichni dali obědovou pauzu. klekánice zas číhala po setmění na děti, co nedodržely večerku.

Polednice je mytická bytost ve slovanském folklóru obcházející v poledne pole, jež trestá ty, kdo na nich v tuto dobu pracují, a která unáší děti. Poledne je v lidové kultuře chápáno jako hodina duchů, stejně jako půlnoc, a čas, kdy se má odpočívat.

Kde vznikla Kytice

Erbenovo rodiště: tady vznikla Kytice a další balady.Kytice poprvé vyšla roku 1853, druhé rozšířené vydání 1861, třetí autor již připravoval k tisku, ale vyšlo až několik měsíců po jeho smrti. České pohádky Erben uveřejňoval jednotlivě od roku 1844, souborně poprvé vyšly až posmrtně 1905 péčí Václava Tilleho.Pokud byl lov úspěšný, nebohé dítko skončilo v hrubém pytli a nemělo příliš šancí. Kouzelná moc polednice skončila úderem jedné hodiny po poledni. I když strašila pouhou hodinu denně, stačila napáchat mnoho hrůzostrašných tragédií. V létě chycené děti uškrtila a jen tak je pohodila v obilí.

Kytice obsahuje 13 balad – Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně. Děj v této baladě je o tom, kde zemřela matka, po které zůstali sirotci.

Kdo to je klekánice : Klekánice unáší neposlušné a toulavé děti po večerním zvonění – klekání. Slovenská klakanica byla známá hlavně v Záhoří, nočnica či polnočnice se zjevovala o půlnoci a oznamovala tak smrt v rodině.

Co je to klekánice : Klekánice unáší neposlušné a toulavé děti po večerním zvonění – klekání. Slovenská klakanica byla známá hlavně v Záhoří, nočnica či polnočnice se zjevovala o půlnoci a oznamovala tak smrt v rodině.

Jak porazit Polednici

Pokud ji nějaký zaklínač chce donutit se opět zhmotnit, musí ji nejprve uvěznit znamením Yrden nebo na ni použít Měsíční prach. Jakmile se příšera opět zhmotní, tak je nutné na ni rychle zaútočit stříbrným mečem, který ještě můžete potřít olejem proti přeludům.

Klekánice patří mezi prastaré démonické bytosti, které jsou vázány k určité denní době, vymezují ji a dbají na dodržování určitých pravidel s ní spojených. Svou strašidelnou postavu, která slouží jako varování, mají všechny denní mezníky, kdy odbíjí zvon – poledne, večer a půlnoc.Natáčení filmu Kytice proběhlo od jara roku 1999 do zimy roku 2000.

Kdo to je Polednice : Polednice je mytická bytost ve slovanském folklóru obcházející v poledne pole, jež trestá ty, kdo na nich v tuto dobu pracují, a která unáší děti. Poledne je v lidové kultuře chápáno jako hodina duchů, stejně jako půlnoc, a čas, kdy se má odpočívat.