Určování času v minulosti. Čas se zaznamenával a určoval již v době před neolitem. Od počátku se k určení aktuálního období využívalo přírodních jevů, jež se s pravidelností opakovaly.Nejstaršími hodinami jsou pravděpodobně sluneční hodiny, které se používaly v Egyptě někdy v době 2000 před naším letopočtem. Jejich zjevnou nevýhodou je, že fungují pouze tehdy, když svítí slunce. Zhruba o 500 let později se v Egyptě a Babylónii objevují hodiny vodní (tzv.východ a západ slunce, fáze měsíce, střídání dne a noci, což vlastně byla první měřící jednotka času. Babyloňané stanovily rozdělení dne na 24 hodin a hodinu na 60 minut a sestavili také první kalendář, kde rok už měl 12 měsíců po 30 dnech. Nový měsíc začínal vždy, když se na obloze objevil srpek měsíce.

Kdo stanovil čas : Takto stanovili kalendář Egypťané, Babyloňané a Mayové. Pro ně měl rok 360 dní. První dělení času však provedli sumerští astronomové a matematici.

Kdo vymyslel první hodiny

Mechanické hodiny jsou základem i dnešní hodinařiny. První mechanické hodiny sestavil kolem roku 850 kněz z italské Verony Pacificus.

Jak vznikla hodina : Hodina byla původně definována starověkými civilizacemi (včetně takových jako byl Sumer, Egypt, Řecko, Řím) a to buď jako jedna dvanáctina doby mezi východem a západem slunce nebo jedna čtyřiadvacetina celého dne. V obou případech toto dělení odráželo rozšíření používání dvanáctkové číselné soustavy.

Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů.

Mechanické hodiny jsou základem i dnešní hodinařiny. První mechanické hodiny sestavil kolem roku 850 kněz z italské Verony Pacificus. Hnací silou ozubeného kola bylo závaží. První bicí mechanický stroj se datuje již na začátek jedenáctého století s poměrně velkou odchylkou chodu.

Kdy byly vyrobený první hodiny

První hodinky se datují roku 1511 – ty nejstarší z nich jsou tvaru válcového a jsou celé ze železa. Sestrojil je jako první zámečník Peter Henlein z Norimberka, když nahradil dosud používaná těžká závaží pro chod hodin pružinou (perem). Tyto hodinky odbíjely každou hodinu a dokázaly jít den a půl.Galileo Galilei roku 1580 zjistil, že tyč, zavěšená na něčem volném, pružném má pravidelné kyvy. Tyto kyvy se samozřejmě bez další vnější energie utlumují, avšak velmi pomalu – a to zcela stačí k nápadu, že tento kyv může zajistit poměrně přesný chod hodin.Vycházejí z babylonské šedesátkové soustavy, kde označovaly 1/60 a 1/3600. Šedesátina byla později označována latinsky jako pars minuta prima ("první zmenšená část", minuere = zmenšit), zatímco 1/3600 (tj. jedna šedesátina z jedné šedesátiny) byla označena jako pars minuta secunda ("druhá zmenšená část"), tedy sekunda.

Vznik moderních hodin: V 17. století přišel holandský vynálezce Christiaan Huygens s nápadem na použití kyvadlového mechanismu v hodinách. Tento vynález vedl k vytvoření kyvadlových hodin, které měřily čas pomocí pravidelného kyvu kyvadla.

Kdy vznikly digitální hodiny : První plně digitální hodinky vyrobila v roce 1972 švýcarská firma Hamilton Watch Company. Jmenovaly se Pulsar a od roku 1975 obsahovaly i elektronickou kalkulačku.

Kdo vymyslel čas : Kyvadlové hodiny však poprvé realizoval až roku 1657 holandský fyzik Christiaan Huygens, který také o něco později vybavil lihýř pružinou, čímž vznikl nepokoj, přesnější oscilátor, který se hodil i do přenosných a velmi malých hodinek. Přesnost mechanických hodin se dále zvyšovala a v 18.

Kdy byli prvni hodiny

První hodinky se datují roku 1511 – ty nejstarší z nich jsou tvaru válcového a jsou celé ze železa. Sestrojil je jako první zámečník Peter Henlein z Norimberka, když nahradil dosud používaná těžká závaží pro chod hodin pružinou (perem). Tyto hodinky odbíjely každou hodinu a dokázaly jít den a půl.

Dělitel 60 (sekund v minutě, resp. minut v hodině) pochází od Babyloňanů, kteří používali šedesátkovou číselnou soustavu. Babyloňané však svůj čas na šedesátiny nedělili (s výjimkou dne).První možné zobrazení přesýpacích hodin je na sarkofágu datovaném okolo roku 350 n. l., představujícím svatbu Pélea a Thetis. Sarkofág byl objeven v Římě v 18. století. Předmět, který drží Morfeus v ruce, byl po objevu studován a považován za přesýpací hodiny.

Proč má den 12 hodin : Babyloňané rozdělili den na 12 hodin, pravděpodobně proto, že i Měsíc oběhne Zemi přibližně 12krát do roka. Den však trval od východu do západu Slunce, noc byla podobně dělená na 12 hodiny – hodiny tedy nebyly v průběhu roku stejně dlouhé. Slunečního stínu využívali k měření času i indičtí žebraví mniši – fakírové.