Paleozoikum začíná kambrickou explozí, mohutným rozvojem vícebuněčných organismů, a končí vymíráním na konci permu, největším hromadným vymíráním druhů v historii Země, po kterém nastupuje éra mezozoika (druhohor), nazývaná také "érou plazů".Období před 4600–541 miliony let se označuje jako prekambrium, zahrnuje mj. prahory a starohory. V prahorách existovaly bakterie, u některých se postupem času vyvinula fotosyntéza (vznikli předchůdci dnešních sinic).Svrchní hranice se opírá o goniatitovou faunu. Devon trval přibližně 55 miliónů let (asi před 410 až 355 mil. lety – viz str. 196) a klima se asi příliš nelišilo od dnešního (neexistovala velká zalednění).

Kdy byl karbon a perm : Éra paleozoika (prvohor) se dělí na šest period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Trvala zhruba 289 milionů let a zahrnuje období před 541 až 252 miliony lety.

Co bylo před Prvohorami

GEOLOGICKÉ ÉRY 

Život na Zemi vznikl asi před 4 miliardami let a tehdy také začalo období zvané prahory. První mnohobuněčné organismy se tu objevily ve starohorách, které začaly před 2,5 miliardami let, a pak přišly éry zvané prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory…

Kdy byly starohory : Proterozoikum (algonkium, starohory) označuje eon, který datujeme do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let.

Začaly zhruba před 4 miliardami let a trvaly do 2,5 miliardy let před současností. 2,5 miliard let až 550 miliónu let. Geologické procesy, které probíhaly v prahorách podstatně odlišné od současných.

Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země. Dělí se na tři periody (od nejstarší): trias, jura a křída, které trvaly přibližně 180 milionů let.

Co se stalo na konci prvohor

"Největší vymírání v geologické historii". Konec prvohor je poznamenán velkým vymíráním (96% mořských, 70% suchozemských). Trilobiti se ho ani nedožívají, ale čtyřčetní koráli, někteří brachiopodi, hlavonožci a mnoho dalších skupin je tímto postiženo.Začaly před 65 miliony lety a skončily zhruba před dvěma miliony let. Došlo k velkým změnám v uspořádání pevnin a oceánů. Pokračovalo oddělování světadílů. Ve třetihorách vyvrcholilo Alpínské vrásnění.Krokodýli před dinosaury

Viděly první obojživelníky vylézat na souš, zažili vládu dinosaurů, přežili i jejich zánik. Stejně starou skupinou hmyzu jsou i nepříliš oblíbení švábi. Před 240 až 220 miliony lety – tedy o pár milionů let dříve, než se vlády na Zemi ujali dinosauři, se ve vodách objevili krokodýli.

Kenozoikum se dělí na tři periody: Kvartér (čtvrtohory) (asi 2,588 Ma až do současnosti) Neogén (asi 23,0 Ma – 2,588 Ma) Paleogén (asi 66,0 – 23,0 Ma)

Kdo přežil dinosaury : Na konci křídy spolu s dinosaury zřejmě žili i poměrně blízcí příbuzní dnešních ptáků, jako jsou například vrubozobí, hrabaví a pštrosi. Tito zřejmě přežili díky své schopnosti potápět se, plavat nebo vyhledat úkryt ve vodě a v mokřadech.

Jak dlouho žili dinosauři na Zemi : Dinosauři se objevili ve středním nebo na počátku svrchního triasu (po permském vymírání) asi před 250 až 235 miliony let a vyhynuli (kromě jedné větve – ptáků) před 66 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Jejich evoluční radiace byla velmi rychlá. Šest různých dinosaurů včetně recentního zástupce skupiny.

Co zilo před dinosaury

Krokodýli před dinosaury

Před 240 až 220 miliony lety – tedy o pár milionů let dříve, než se vlády na Zemi ujali dinosauři, se ve vodách objevili krokodýli.

Jisté je, že před 66 miliony lety na Zem dopadla planetka a že poté nastalo velké dinosauří vymírání. Diskuse se vedou, jestli za ně mohly jen ničivé následky srážky, či zda byli pravěcí ještěři již tak zdegenerovaní, že by stejně brzo vyhynuli. Nová studie naznačuje, že jediným důvodem jejich konce byl asteroid.Jediný český dinosaurus žil před 94 miliony lety a dostal jméno Burianosaurus augustai.

Kolik let se dožil dinosauři : V průměru se tito obří dravci dožívali jen asi 15 let (nedosáhli tedy ani plné fyzické dospělosti). Většina kachnozobých a rohatých dinosaurů v době smrti neměla více než deset let. Dokonce i obří sauropodi zřejmě v drtivé většině nepřekonávali hranici padesáti let (nejstarší "potvrzený" věk sauropoda je asi 43 let).