není zkratkou druhého křestního jména, nýbrž jde o příjmení Havlíček, které nesmí být zkracováno, zatímco Borovský není příjmení, ale literární přídomek podle vesnice Borová, kde se Karel Havlíček 31. října 1821 narodil.Karel Havlíček Borovský – knihy

1900	Karla Havlíčka Borovského politické spisy
1997	Básně a epigramy
2017	Křest sv. Vladimíra / Král Lávra / Tyrolské elegie / Epigramy
1954	Domove líbezný
1951	Básnické dílo

Pražské noviny – V tehdejší době to byl jediný česky psaný list. Právě v příloze Česká včela vyšel i článek, v němž Havlíček kritizoval Josefa Kajetána Tyla. Na Tylovi mu vadilo také to, že vlastenectví uznával jako prakticky jediné téma tehdejší literatury. Do těchto novin Havlíček psal také politické články.

Kam byl Deportovan Borovský : Borovský však bojoval tak výrazně, že ho nakonec dobový režim nechal zatknout a před 165 lety, 22. prosince 1851, byl deportován do tyrolského Brixenu, kde byl pod policejním dozorem až do roku 1855.

Na co zemřel Borovský

TuberkulózaKarel Havlíček Borovský / Příčina úmrtí

Karel Havlíček Borovský zemřel na TBC v necelých pětatřiceti letech 29. července 1856. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.

Kde bydlí Karel Havlíček : Karel Havlíček (politik)

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Narození	16. srpna 1969 (54 let) České Budějovice Československo
Choť	Lenka Havlíčková
Děti	dvě děti
Sídlo	Mníšek pod Brdy

Král Lávra od spisovatele Karla Havlíčka Borovského je báseň z roku 1854 na motivy irské lidové pověsti, jíž počátkem 17. století zaznamenal irský kronikář Seathrún Céitinn.

Severoitalské městečko Brixen pulsuje vánoční atmosférou i přesto, že není zahaleno romantickou sněhovou pokrývkou. Přesně před sto šedesáti lety, 22. prosince 1851, sem přivezl spěšný koňský dostavník Karla Havlíčka Borovského, který tu strávil ve vyhnanství téměř tři a půl roku.

Jak dlouho byl Borovský v Brixenu

Severoitalské městečko Brixen pulsuje vánoční atmosférou i přesto, že není zahaleno romantickou sněhovou pokrývkou. Přesně před sto šedesáti lety, 22. prosince 1851, sem přivezl spěšný koňský dostavník Karla Havlíčka Borovského, který tu strávil ve vyhnanství téměř tři a půl roku.Karel Havlíček Borovský zemřel na TBC v necelých pětatřiceti letech 29. července 1856. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.Epigram je krátká báseň. Jedná se většinou o satiristickou báseň, která je na konci vtipně zakončená a to pointou. Epigram totiž řeší lidské chyby a nedostatky, které se projevují ve společnosti. Takové dílo může být rýmované, ale i nerýmované.

Karel Havlíček (politik)

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
ve Sněmovně	za ANO (2021)
Narození	16. srpna 1969 (54 let) České Budějovice Československo
Choť	Lenka Havlíčková
Děti	dvě děti

Jak končí Krest svateho Vladimíra : Perun to ale odmítne, a tak ho car Vladimír nechá zavřít. Když je Perun uvězněn, zjistí se, že na něj není žádný zákon, a tak je poslán před soud vojenský, který ho odsuzuje k utopení v Dněpru. Poté ho přivážou ke koňskému ocasu, vláčí ulicemi a nakonec je utopen.

Jak končí král Lávra : A po hodování velikánský sál hladce voskovaný čekal již na bál; ještě k tomu na tu dvorní švandu nejslavnější karlovarskou bandu objednal si král. To je konec písně: zdráv buď Lávra král! Kukulín ho vždycky holil a stříhal, neb to nikdy najevo nevyšlo, jak tajemství až do basy přišlo a z basy na bál.

Odkud vzalo jméno Rakous počátek

Věčná vaše píseň: „Jaká slast milovati českou vlast! “ – Má-li však mít z vaší lásky zisku, nedávejte písně své do tisku. Odkud vzalo – zkouším žáky – jméno Rakous počátek – „Od raků, neb oni taky chodí pořád nazpátek!

Epigramy je dílo Karla Havlíčka Borovského z roku 1845. Vznikly během pobytu v Moskvě (1842-1845), kde pracoval jako vychovatel v rodině profesora Pogodina. Některá data mohou pocházet z datové položky. Autor v díle satiricky kritizuje dobové společenské poměry.satirická skladba o 10 zpěvech (na konci každého zpěvu je ,,Konec prvního zpěvu“…)

Kde se odehrává Křest svatého Vladimíra : Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury.