Notová abeceda se skládá ze sedmi základních tónů v tomto pořadí: C, D, E, F, G, A, H. Tyto tóny se neustále opakují a tvoří oktávy, kterých je celkem 9 viz tabulka níže. Tóny jako takové můžeme pojmenovat ještě tzv.Zlom oktáv nastává vždy u noty C. Velká oktáva je od Velkého C nahoru, malá oktáva je od malého c nahoru, jednočárkovaná oktáva je od c¹ nahoru atd.V hudbě se sestavují tóny podle určitých relativních výšek ve stupnice o osmi tónech, které se nazývají: prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima a oktáva. Mezi dvěma tóny stupnice mohou být určité poměry frekvencí (viz tabulka). Uvedené intervaly jsou ty nejlepší jaké můžeme v hudbě získat.

Jak jdou po sobe Oktavy : – jednočárkovaná oktáva: c1, f1, g1, … – malá oktáva: c, d, e, … – velká oktáva: C, D, F, … – kontra oktáva: C1, D1, A1, …

Kolik tónů má oktáva

Základem naší tónové soustavy je sedm tónů, které se jmenují

Vzdálenost mezi těmito dvěma c se proto nazývá oktáva, podle latinského octo – osm (čti okto).

Kolik půltónů má oktáva : Oktáva (hudba)

Oktáva
Doplňkový interval	prima
Velikost
Půltóny	12
Čistý interval	2:1

Kytara má oktávy 3 (+ pár tónů, podle počtu pražců =). Téhle oktávě se říká diatonická. Kytara začíná tónem E0 (nebo malé e). Je to nejnižší/nejhlubší tón, nejnižší/nejhlubší struna (nejnižší zvučně!

Jména not. Pro pojmenování not slouží hudební abeceda – písmena v pořadí c, d, e, f, g, a, h. Tato písmena označují 7 tónů používaných v diatonické stupnici (od c do h, bílé klávesy klavíru).

Kolik tónů tvoří oktávu

Oktáva (z lat. octavus – osmý) je interval mezi dvěma tóny, jejichž poměr frekvencí je 2:1.Nalaďte strunu mechanikou přesně na výchozí tón, například E. Poté zmáčkněte strunu na dvanáctém pražci a sledujte ladičku, ideálně pedálovou (je přesnější). Pokud je oktávový tón přesný, tedy E, máte naladěno. Pokud je tón nadladěný, posuňte kámen dále od krku kytary, tedy prodlužte strunu (menzuru), stačí o 1 mm.Verze podle počtu strun

Klasická kytara má šest strun povětšinou laděných takto: ehgdae. Notuje se v houslovém klíči a zní o oktávu níže, než se píše. Rozsah kytary v případě ladění E A d g h e1 je E–h2. Často se také používají kytary dvanáctistrunné, kde je každá struna zdvojena.

Stupnice je řada tónů seřazených podle určitých pravidel od nejnižšího k nejvyššímu a naopak. Základní stupnicí je stupnice durová. Je to řada osmi tónů, která má půltóny mezi 3. a 4.

Jak se jmenují všechny noty : Jména not. Pro pojmenování not slouží hudební abeceda – písmena v pořadí c, d, e, f, g, a, h. Tato písmena označují 7 tónů používaných v diatonické stupnici (od c do h, bílé klávesy klavíru). Po notě h následuje nota pojmenovaná opět c (avšak o jednu oktávu vyšší než výchozí c, viz heslo "Oktáva").

Proč drnčí struny na kytaře : Drnčení je způsobeno příliš nízkým dohmatem strun vzhledem k hmatníku. Většinou drnčí jen některé struny, a nezřídka se to stane když vyměníte silnější sadu strun za výrazně slabší. Pokud máte uvnitř krku napínací šroub, je to možné doladit.

Jak se říká malé kytaře

Kytara tvaru "Parlor" – menší tělo vhodné třeba na cesty. Parlor se vyznačuje zejména malým tělem s tlustším krkem a je tak ideální pro všechny, kterým nesedí větší typy kytar nebo pro děti. Díky své velikosti je poměrně lehká a to z ní činí ideálního společníka na cesty.

A dur (anglicky A major) je durová stupnice, která má v předznamenání 3 křížky – fis, cis a gis, stupnice má tedy tóny a, h, cis, d, e, fis, gis, a.Např. C dur = 0 křížků nebo béček X a moll = 0 křížků nebo béček G dur = 1 křížek X e moll = 1 křížek E dur = 4 křížky X cis moll = 4 křížky TAKOVÝM DVOJICÍM STUPNIC ŘÍKÁME PARALELNÍ (=souběžné). TEDY MAJÍ STEJNÝ POČET POSUVEK V PŘEDZNAMENÁNÍ, ALE JINAK SE JMENUJÍ.

Jaké máme druhy not : Hodnota noty

• celá nota – 4 doby.
• půlová nota („půlka“) – 2 doby.
• čtvrťová nota („čtvrtka“) – 1 doba.
• osminová nota („osmina“) – půl doby.
• šestnáctinová nota („šestnáctina“) – čtvrt doby.
• dvaatřicetinová nota – osmina doby.
• čtyřiašedesátinová nota – šestnáctina doby.