Deset zajímavostí o labutích

• Labuť je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě.
• Létá rychlostí až 60 kilometrů za hodinu.
• Na těle má průměrně 25 000 per.
• Má krk dlouhý víc než 25 centimetrů.
• V období tahu překonají labutě až 3 200 kilometrů.
• V hejnech letí vždy kolem 40 labutí.

Labutí maso je v současnosti pokládáno za příliš tučné, mistři kuchařského řemesla však upozorňují, že při správné úpravě není jídlo připravované z elegantního bílého opeřence vůbec nezdravé. Olejová pachuť pochází jen z tukové vrstvy mezi kůží a svaly labutě.Ptáci hnízdící v České republice (ČR) jsou z nej- větší části stálí, přelety jsou vynuceny až zamrzáním vod. Většinou však vedou pouze do Podunají, jen výjimečně až do Chorvatska a severní Itálie, část zimuje i v západní Evropě, nejčastěji na německých řekách (Cepák et al. 2008).

Kolik mláďat mají labutě : Samice do něj klade obvykle na přelomu března a dubna 5 až 7 zelenavých vajec o velikosti 112 × 75 mm. Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba 35–38 dní.

Jak dlouho vydrzi labuť pod vodou

Její opeření se skládá z téměř 25 000 per. Jsou to výborné plavkyně a potápěčky, pod vodou vydrží až tři a půl minuty. Dospělý jedinec spotřebuje během dne až 4 kg potravy.

Čím se krmí labutě : obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Právě syčení labutí je jeden z mála jejich hlasových projevů. Labutě se totiž po celý rok moc neozývají. I proto získala labuť anglický název Mute Swan , což v překladu znamená němá labuť. Při obraně teritoria labuť právě syčí, což je obvykle doprovázeno esovitým prohýbáním krku a máváním křídel.

Čím se živí labuť

Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích jako jsou, Vodní mor kanadský, Stolístek, Růžkatec, Rdest, Okřehek, Závitka, Zblochan, Sítina, Chrastice rákosovitá, nebo Rákos. Občas ji jídelníček zpestří lidé starým pečivem a dalšími zbytky potravy.Výzvou k páření je, když samice natáhne krk rovně nad hladinou, samec vystoupí na její hřbet, zatlačí ji díky své váze pod vodu a drží se pevně zobákem za krk partnerky. Během páření vydává samička hlasité skřípavé zvuky. Poté zase plavou oba ladně vedle sebe s prohnutými krky a svěšenými zobáky.Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.

Labuť velká létá s pomalými údery křídel vydávajícími daleko slyšitelný hvízdavý zvuk. Hlas: různé nosové a chrčivé zvuky nebo troubivé volání. U nás si ji můžeme splést snad jen s podobně velkou labutí zpěvnou, která má černožlutý zobák a je výrazně vzácnější.

Co mají rádi labutě : Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.

Co dát divokym kachnám : obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Jak se pozna labuť od Labutaka

Labuť velká (Cygnus olor). V posledních desetiletích běžný druh, jeden z našich největších ptáků (hmotnost 10 až 15 kg). Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku.

obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.Při letu byly labutě pozorovány (nad Severním Irskem) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží sup (11,3 km). V období hnízdění žijí labutě většinou pouze v párech. Mimo hnízdní období se slétají do hejn.

Čím lze krmit labutě : obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.