Podle něj na berlínské hranici zemřelo 313 lidí. Z nich 245 zahynulo po roce 1961 po vybudování zdi. Podle šéfky sdružení a berlínského Muzea zdi Alexandry Hildebrandtové hraniční režim NDR od roku 1945 do roku 1989 připravil o život celkem 1347 lidí.Více než pěti tisícům lidí se tudy podařilo utéci za svobodou. Nejméně 190 lidí už svůj životní běh nikdy nedokončilo. Jak dnes vypadají místa, kudy v letech 1961 až 1989 procházela nechvalně známá a nenáviděná berlínská zeď Podívejte se do německé metropole s námi.Berlínská zeď stála 10 316 dní a dnes je to zároveň přesně 10 316 dní, co byla stržena. Symbol studené války, který rozděloval Berlín po téměř tři desetiletí, slaví neobvyklé výročí. Pokusy o překonání zdi vešly do dějin.

Proč došlo k rozdělení Berlína : K politickému rozdělení Berlína došlo roku 1948 v důsledku zavedení separátní měny v západních sektorech a následné Berlínské blokády, především poté roku 1949 založením dvou německých států, z nichž jeden, NDR, vyhlásil sovětský sektor Berlína za své hlavní město.

Kdy a proč byla postavena Berlínská zeď

Berlín – V noci na 13. srpna 1961 začala na dělicí čáře mezi východní a západní částí Berlína vyrůstat zeď – stavba, která neměla chránit obyvatele před napadením města, ale zabránit jim v pohybu mezi oběma částmi.

Která armáda dobyla Berlín : Sovětské jednotky v průběhu dubna 1945 postupně obklíčily a dobyly Berlín, hlavní město nacistické Třetí říše.

listopadu 2009 to bylo přesně dvacet let od pádu Berlínské zdi, kterou východní Němci začali stavět v neděli 13. srpna 1961 v jednu hodinu v noci, tedy před čtyřiceti osmi lety. Od toho dne byl rozdělen Berlín osmadvacet let.

Berlín – V noci na 13. srpna 1961 začala na dělicí čáře mezi východní a západní částí Berlína vyrůstat zeď – stavba, která neměla chránit obyvatele před napadením města, ale zabránit jim v pohybu mezi oběma částmi.

Kdy se rozdělila Česká republika

Dne 1. ledna 1993 Československo zaniklo a obě národní republiky se staly zcela samostatnými subjekty s plnými právy nástupnických států. Obě instituce v čele se Zieleniecem a Kňažkem se transformovaly na ministerstva zahraničních věcí samostatné České a Slovenské republiky.Samotná Berlínská zeď, která měřila přibližně 155 kilometrů, si vyžádala životy 138 osob.Součástí osvobození Československa byla Pražská ofenzíva vedená Sovětským svazem z východní fronty, dále osvobození západních Čech americkou armádou a květnové povstání českého lidu.

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa. Tento konflikt se stal s více než 62 miliony obětí na životech dosud největším a nejvíce zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Přepadení vysílačky v Gliwicích.

Kdy byla 2 berlínská krize : To však vedlo pouze k útěkům Němců z NDR – nejčastěji pres Západní Berlín do SRN. Takovýchto uprchlíků bylo až do roku 1961, kdy došlo ke druhé berlínské krizi a stavbě Berlínské zdi, ca. 2,7 milionu.

Kdy byly české země největší : Vrcholu dosáhl český stát v době vlády Lucemburků ve 14. -15. století za vlády českého krále a římského císaře Karla IV. (1316-78).

Kdo podepsal rozpad ČSR

Rozdělení republiky je spojeno s jednáními, která vedl předseda české vlády Václav Klaus a předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. Ti se setkali již 8. června 1992 v brněnské vile Tugendhat, kde se dohodli na rozdělení federace, a v písemné podobě tuto dohodu podepsali při další schůzce tamtéž dne 26. srpna 1992.

S výškou 368 metrů je Fernsehturm nejvyšší stavbou v Německu a čtvrtou nejvyšší televizní věží v Evropě. Stavba má svůj charakteristický vzhled díky velkému kulovitému tělesu umístěnému na štíhlém betonovém sloupu.K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač (Berliner Fernsehturm), nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů.

Kolik vojáků mělo Československo :

Československá armáda
Zánik	31. prosince 1992
Funkce	ozbrojené síly
Velikost	150 tisíc (mírové počty stanovené v roce 1920) 1,1 milionu (po mobilizaci v září 1938)
Velitelé	Josef Šnejdárek Jan Syrový Ludvík Krejčí další viz seznam NGŠ