Srdeční frekvence se vyjadřuje v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zátěži, nebo například při stresu.„I když mezi lidmi existují značné rozdíly, 55 až 70 úderů za minutu je dobrá frekvence. Pokud tep klesne pod padesát úderů, začne mít organismus potíže s kyslíkem a výživou. Člověk se začne cítit unavený a při tělesné námaze se zadýchává.Když srdce bije rychleji než 100 úderů za minutu, může to být známkou tachykardie.

Co znamená tep 80 : Klidová tepová frekvence, která se zjišťuje ihned po probuzení, se průměrně pohybuje mezi 61 a 72 údery za minutu u mužů a 67 a 76 u žen. Aktuální je taková, kterou máme při provozování běžných denních aktivit. Je tedy o kousek vyšší, konkrétně by se měla pohybovat kolem hodnoty 80 tepů za minutu.

Jaký má být tep podle věku

Normální klidová tepová frekvence

věk	Průměrná klidová tepová frekvence (bpm)
18 až 20	81,6
21 až 30	80,2
31 až 40	78,5
41 až 50	75,3

Jaký je tep při infarktu : Fibrilace síní patří mezi nejčastější poruchu srdečného rytmu – arytmie. Srdce funguje jako výkonná pumpa a pravidelným stahováním srdečního svalu pumpuje krev do celého těla. Fibrilace se projevuje nepravidelným pulzem – arytmií nebo zrychleným pulzem nad 90 tepů za minutu.

Jako normální označujeme hodnoty klidové tepové frekvence v rozmezí 60–100 tepů za minutu, nižší hodnoty označujeme bradykardií, vyšší hodnoty označujeme tachykardií. U sportovců jsou běžné nižší hodnoty v rozmezí 40–50 tepů za minutu, výjimkou nejsou ani nižší hodnoty.

Pokud trpíte tachykardií, znamená to, že máte příliš rychlý tep. Když vaše srdce bije více než 100krát za minutu, nemá čas k potřebné regeneraci a rychleji se opotřebovává.

Jaký tep je nebezpečný

Lékaři ze Švédska teď přišli se zjištěním, že život ohrožující může být už hodnota 75 úderů srdce za minutu. Každý další úder srdce znamená o tři procenta vyšší riziko předčasné smrti obecně a o jedno procento vyšší riziko, že daného člověka postihne kardiovaskulární onemocnění.Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější – například jen dušnost či bolest v zádech nebo v rameni. Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě či mdloby nebo studené pocení.Nízká tepová frekvence sama o sobě není důvodem k obavám. Elitní sportovci mohou mít často klidovou tepovou frekvenci až 40 tepů za minutu. Pokud však nejste sportovec a máte tak nízký tep v klidu, může to být časným příznakem zhoršení přirozeného vodivého systému srdce.

Normální srdeční tep dospělého člověka je v klidovém stavu 60-100 úderů za minutu, ale ve spánku se tepová frekvence snižuje na 40-50 úderů za minutu. Nemusíte si proto dělat obavy. Pokud by se výrazně snížila i tepová frekvence přes den či by spánkové hodnoty klesly pod 40, konzultujte s lékařem úpravu medikace.

Jak se poznají problémy se srdcem : Jaké mohou nastat příznaky

• bušení srdce, pocity úderů srdce navíc nebo naopak jejich občasné vynechání,
• nepříjemný pocit na hrudi (především při fibrilaci síní),
• slabost a snížená fyzická výkonnost,
• točení hlavy, závratě, zmatenost a úzkost, dočasné zhoršení zraku nebo řeči,
• křeče,
• dušnost,

Jaký je nízký tep : Bradykardie je lékařský termín používaný k označení abnormálně pomalé srdeční frekvence, konkrétně méně než 60 úderů za minutu. Zatímco normální srdeční frekvence se pohybuje mezi 60 až 100 údery za minutu, bradykardie je stav, kdy srdce bije mnohem pomaleji.

Co způsobuje nízký tep

Příčiny bradykardie

Infekční onemocnění: Nemoci jako lymeská borelióza mohou postihnout srdce a způsobit bradykardii. Léky: Některé léky, zejména beta-blokátory a digoxin, mohou zpomalit srdeční frekvenci. Elektrolytová nerovnováha: Nerovnováha minerálů v krvi, například draslíku, může ovlivnit srdeční frekvenci.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout

1. silnější zadýchávání nebo dušnost, která se nejprve objevuje pouze při námaze, později i při běžných činnostech jako chůze, případně i v klidu,
2. kašel, případně sípání, zvláště vleže,
3. přibírání na váze,
4. oteklé kotníky,
5. snížená fyzická výkonnost a výdrž, silná únava a vyčerpání,

Mezi hlavní příznaky se řadí:

1. dušnost;
2. otoky nohou a kotníků;
3. náhlý nárůst váhy;
4. nadměrná únava;
5. nechuť k jídlu;
6. nadměrné bušení srdce;
7. vyšší frekvence močení.

Kdy srdce odpočívá : U člověka v klidu je srdeční frekvence 70–80 stahů za minutu.