Například výživné na dítě v předškolním věku by mělo dosahovat cca 14 % čisté mzdy, pokud ale má rodič dvě děti, pak se částka snižuje na 12 %. Tip: Vyživovací povinnost mezi manžely není v podvědomí tak rozšířená jako vyživovací povinnost k dětem. Někdy se výživné laicky označuje slovy alimenty.Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou‑li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.Například rodič, který má čistý příjem 30 000 Kč měsíčně a 2 děti ve věku 11 a 13 let a nemá děti v péči (v takovém případě by se částka výživného snižovala), bude tabulkově hradit výživné 4 800 Kč na každé dítě, tedy celkem půjde o částku 9 600 Kč měsíčně.

Z jakého příjmu se počítá výživné : Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).

Jaké věci soud zohledňuje při určování výživného na dítě

Dle českého práva se částka výživného určuje podle:

čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.

Jak se počítá výše výživného : Dle českého práva se částka výživného určuje podle:

1. podílu na osobní péči o dítě (tedy kolik času se každý z rodičů fakticky stará o dítě)
2. čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek.
3. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…)

Pokud dítě v patnácti ukončí školní docházku a nemá např. zdravotní překážky, pak mu nic nebrání, aby začalo pracovat a vy platit výživné nemusíte. Když bude zletilé dítě studovat ještě v šestadvaceti letech denním studiem vysokou školu, pak ho budete muset živit dál i o prázdninách.

Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.

Co má vliv na výši výživného

Dle českého práva se částka výživného určuje podle:

podílu na osobní péči o dítě (tedy kolik času se každý z rodičů fakticky stará o dítě) čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…)U společné nebo střídavé péče může být výživné rodičům stanoveno. U střídavé péče se se stanovením výživného oběma rodičům setkáváme poměrně běžně, u společné péče výživné stanoveno rodičům zpravidla nebývá. Platby nad rámec výživného – jsou platby, které jsou dobrou vůlí druhého (platícího) rodiče.