Povrch celé planety měří 510 mil. km čtverečních, povrch souše 149 a vodní povrch 361 mil. km čtverečních. Obvod Země činí 40 075 km a poloměr Země je 6378 km.litosféra, pedosféra, hydrosféra, biosféra, atmosféra.Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země:

• ATMOSFÉRA – PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ
• HYDROSFÉRA – VODNÍ OBAL ZEMĚ
• LITOSFÉRA – KAMENNÝ OBAL ZEMĚ
• PEDOSFÉRA – PŮDNÍ OBAL ZEMĚ
• BIOSFÉRA – ŽIVÝ OBAL ZEMĚ

Jaký je průměr má Země : 12 742 kmZemě / Průměr

Jelikož Země není dokonalá koule, ale připomíná svým tvarem spíše elipsoid, uvádí se také její průměr rovníkový (12 756,270 km) a polární (12 713,6 km). Přesný termín pro tvar Země je geoid.

Jaké jsou sféry

Fyzicko-geografickou sféru (též fyzickogeografické prostředí nebo přírodní prostředí) představuje příroda jako taková, všechny sféry – litosféra, atmosféra, biosféra, hydrosféra, kryosféra a pedosféra, zatímco humánně-geografickou sféru představuje člověk s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně).

Kolik vrstev má atmosféra : Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.

Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.

Země
Objem	1,0832×1012 km³ (1 Země)
Hmotnost	5,9736×1024 kg (1 Země)
Průměrná hustota	5,515 g/cm³
Gravitace na rovníku	9.807 m/s² (1 G)

V jaké sféře létají letadla

1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.Vzhledem k velikosti a hmotnosti je Venuše velice podobná Zemi a často je popisována jako její „sestra“ či „sesterská planeta“. Poloměr Venuše je pouze o 650 km menší než v případě Země, současně její hmotnost dosahuje 81,5 %.Krajinnou sféru dělíme na fyzickogeografickou sféru a socioekonomickou sféru. Fyzickogeografická sféra představuje přírodní prostředí povrchu planety. Dokud nebyl na Zemi člověk, představovala celou krajinnou sféru. Celá tato učebnice se bude věnovat právě fyzickogeografické sféře.

V matematice se slovem sféra označuje obvykle kulová plocha, tedy plocha tvořící povrch koule. Sféra je definována jako množina všech bodů, které se nacházejí ve vzdálenosti r (poloměr) od bodu S (střed). Sféra dimenze n se někdy značí n-sféra.

Jaké máme vrstvy atmosféry : Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.

Co drží vzduch na Zemi : Atmosféra je plynný obal planety (nebo klidně jiného kosmického tělesa), který se u ní drží díky gravitaci.

Kolik je jedna atmosféra

Fyzikální atmosféra

Byla definována jako normální tlak vzduchu. Je dána přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI: 1 atm = 101 325 Pa (přesně), 1 atm = 0,1 MPa.

Podle průběhu terloty rozlišujeme tyto vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra a exosféra.Podle Petera Bereziny, který byl součástí výzkumného týmu, je 50% pravděpodobnost, že lidstvo bude čelit devastujícímu vymírání od roku 2290, s pravděpodobností až 95 % pak zcela vymře do roku 3000.

Co je 6378 : Poloměr Země pro WGS 1984 je 6378,1 km, což je i nejčastěji udávaný poloměr Země obecně. Pro výpočty v geografii se pro malé prostory používá referenční koule s jedním poloměrem 6371,1 km.