Druhy buněk

	Prokaryotické buňky
Mitochondrie	Bez mitochondrií v pravém slova smyslu
Chloroplasty	Žádné
Organizace	obvykle samostatné buňky
Buněčné dělení	Prosté dělení

Výkonnost mitochondrií nejvíce podporují intervalové tréninky a počet mitochondrií nejlépe navyšuje posilování, které vede k tvorbě svalů. Slunce, chlad a přerušovaný půst, které podporují a provokuji tvorbu i výkonnost mitochondrií.Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk. Dosahuje obvykle rozměrů v řádu i několika mikrometrů a v buňce se jich může vyskytovat několik stovek, ale i sto tisíc.

Jak se dostane Pyruvat do mitochondrie : Pyruvát je metabolizován – dekarboxylován a oxidován – ve sledu reakcí, které se označují jako Krebsův cyklus, a probíhají v mitochondriích. V této fázi se získává 1 ATP, 4 NADH a 1 FADH2. Na Krebsův cyklus navazuje přenos elektronů v dýchacím řetězci, kde se získává ATP (obr. 3-23.).

Která buňka nemá jádro

Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Co má každá buňka : Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Vystavení se vlivu nadmořské výšky po dobu jednoho měsíce dokáže zvýšit efektivitu mitochondrií až o 6–8 %. Další metodou je expozice teplotám pod 12°C nebo nad 38°C, kdy se spustí teplotní stres a mitochondrie začnou pod jeho vlivem v těle pracovat efektivněji.

Jasným signálem pro tělo, že potřebuje více mitochondrií je cvičení, vytrvalostní aktivity i silový trénink. Obdobný efekt má kalorická restrikce (přerušovaný půst), protože reguluje hladinu cukru v krvi a pro zajištění produkce ATP musí mitochondrie pracovat efektivněji a nebo jich musí být více.

Co je v rostlinné buňce

Rostlinná buňka je buňka eukaryotní. To znamená, že má všechny základní vlastnosti eukaryotních buněk. Kromě nich se rostlinná buňka vyznačuje některými znaky, které se u jiných typů eukaryotních buněk nevyskytují. Obvykle se uvádí, že typickými znaky rostlinné buňky je přítomnost plastidů, vakuoly a buněčné stěny.Velikost je různá. Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).Mitochondrie jsou součástí téměř všech eukaryotických buněk. Jejich funkcí je produkce a uvolňování energie k potřebám buňky, zajišťují beta oxidaci, podílejí se na syntéze steroidů, slouží k produkci tepla netřesovou termoregulací či ke skladování vápníkových iontů.

Glykolýza je metabolická dráha přeměny glukózy na dvě molekuly pyruvátu s výtěžkem dvou molekul ATP a dvou molekul NADH. Glykogenolýza je štěpení glykogenu („živočišného škrobu“) ze svalů a jater na glukózu.

Které buňky savců neobsahují jádro : Savci mají erytrocyty bez jádra a bikonkávního tvaru – u velbloudovitých jsou však oválné. Velikost se pohybuje od 4 mikrometrů u kozy až po 9,1 mikrometru u slona. V jednom mm³ bývá např. u člověka 4–5 milionů erytrocytů, u holubů však pouhých 2 400 000, naopak u psů až 6 650 000.

Který typ organismů nemá buněčnou stěnu : Zde je podstatný rozdíl oproti buňkám živočichů (rozuměj Metazoa), které nemají pevnou buněčnou stěnu a nemají vakuoly, jen lyzosomy.

Jaká je nejmenší buňka v lidském těle

Velikost je různá. Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).

karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky. Jedná se o váček obalený dvěma buněčnými membránami, který má v průměru 5–10 mikrometrů.Mitochondrie jsou důležité organely, bez kterých by eukaryotická buňka nemohla fungovat. Vykonávají funkci buněčné elektrárny, jelikož v nich probíhají důležité biochemické pochody. Nejdůležitějším z nich je vznik adenosintrifosfátu (ATP) pomocí buněčného dýchání.

Co dodá tělu energii : 8 potravin, které po ránu dodají energii.

• 1.) Celozrnné výrobky. Celozrnné pečivo, cereálie a kaše jsou vynikajícími zdroji komplexních sacharidů, které tělu poskytují postupné uvolňování energie.
• 2.) Ovesné vločky.
• 4.) Vejce.
• 5.) Jogurt.
• 6.) Banány.
• 7.) Ořechy a semínka.
• 8.) Avokádo.