Výbornými jedlými podzimními houbami s výskytem od září až do silných mrazů v listopadu jsou čirůvka fialová (Lepista nuda), čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva), čirůvka mlženka (Lepista nebularis). V této době hojně rostou strmělka přehrnutá (Lepista flaccida) i strmělka kyjonohá (Clitocybe clavipes).Na sklonku podzimu již rapidně ubývá nejvíce sbíraných hřibovitých hub, nejčastěji se ještě setkáme s hřibem (suchohřibem) hnědým, hřibem strakošem, obvykle roste i hojně klouzků (obecný, sličný, zrnitý, kravský …), najdeme i některé druhy kozáků a křemenáčů.Zimní houby

V zimě roste jen několik druhů jedlých hub. Patří mezi dřevokazné houby a nalezneme je nejčastěji na pařezech, padlých, ale i živých kmenech stromů. Nejoblíbenějšími zimními houbami jsou hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Dalšími jedlými houbami, kterým zima nevadí jsou pařezník pozdní a jidášovo ucho.

V kolika stupních rostou houby : Houbám vyhovují denní teploty do 25 stupňů Celsia a noční do 15 stupňů Celsia. Prudké výkyvy teploty a vlhkosti velmi nepříznivě ovlivňují růst hub.

Kdy rostou pravé hřiby

Kdy a kde roste Když má vhodné podmínky, roste už od května a obvykle až do začátku října. Najdete ho hlavně v listnatých a smíšených lesích, často v remízkách, na hrázích rybníků, ale i v parcích. Daří se mu především pod duby, ale i pod habry a lipami, vzácně i pod jehličnany.

Kdy rostou suchohřiby : V květnu a červnu se postupně objevují druhy oblíbené mezi širokou houbařskou veřejností – hřiby, kozáky, kuřátka, holubinky, suchohřiby a mnoho jiných druhů. Tato sezóna trvá obvykle do listopadu. Pokud je teplý podzim, tak někdy až do prosince.

Typickými podzimními houbami jsou líhy – líha nahloučená (Lyophyllum decastes), líha klubčitá (Lyophyllum fumosum) a líha srostlá (Lyophyllum connatum). Tyto druhy rostou v trsech, líha nahloučená až několik kilogramů těžkých. Líhy nahloučená a klubčitá jsou dobré jedlé houby.

Pokud hřibovitá houba při krájení modrá, jsou to takzvaní „modráci“, například hřib koloděj, kovář nebo hřib satan. Pak dbám na důkladnou tepelnou úpravu pokrmu, neboť vysokou teplotou se přítomné toxiny rozpadnou. To znamená v tomto případě minimálně 15 minut smažit, vařit a vždy tyto houby krájet na malé kousky.

Co roste v zimě

Většina rostlin v zimě sice odpočívá, ale jsou i takové, které jakoby se už nemohly dočkat jara. Jde třeba o vilíny, lýkovce, čemeřice, talovíny, z cibulovin sněženky, bledule a šafrány.Mykologové se shodují, že houby přešlé mrazem bychom jíst neměli. Týká se to právě těch nejvyhledávanějších – hub hřibovitých. Proč Mráz způsobuje průnik ledových krystalů do buněk, mohou ji tak roztrhat a usmrtit.Nejvíce hub obvykle roste na jihozápadních až severozápadních svazích, méně na místech orientovaných na východ až jihovýchod. Houby mají rády klidné prostředí a především dostatek vláhy. Naopak, nesnášejí vítr a příliš sucha.

Hřib smrkový (zvaný jako "pravák") roste 10 dní. Jeho ideální čas je, když zaprší a začne se z lesa kouřit.

Jak poznat že rostou houby : Houby mají rády klidné prostředí a především dostatek vláhy. Naopak, nesnášejí vítr a příliš sucha. Snažte se proto hledat na místech v závětří a s přiměřenou vlhkostí půdy. V chladnějších obdobích, jako je jaro a začátek léta, hledáme houby spíše na slunných stanovištích – na okraji lesa, louky, při cestách a podobně.

Kdy jít na houby po dešti : Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.

Jaký hřib je Nejedlý

Mezi nejedlé patří kromě kromě hřibu žlučníku ještě hřib medotrpký a hřib kříšť. „Oba mají šedý klobouk, žluté rourky a modrají,“ upřesňuje Tereza Tejklová. „Ke konzumaci pak nedoporučuje ani hřib plavý a hřib skvrnitý.

Proces modrání je důsledkem oxidace látek obsažených v dužině, které se řadí do skupiny tzv. pulvinových kyselin. V případě modrajících druhů rodu Boletus jde o kyselinu variegatovou, v případě rodů Xerocomus (suchohřiby) a Xerocomellus (babky) o kyselinu xerokomovou.Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.

Co Ceseme na podzim : Na ovocných stromech dozrává ovoce – jablka, švestky, hrušky a ořechy. Sklízíme zeleninu ze zahrad a z polí obilí, brambory, cibuli i řepu. Ptáci, kteří by u nás v zimě nenašli potravu, odlétají do teplých krajin – třeba do Afriky. Zvířata se připravují na zimu – hodně jedí a dělají si zásoby.