1.1 Sacharidy. Sacharidy (cukry) jsou nejdůležitějším a nejrychlejším zdrojem energie pro organismus. Podle doporučení WHO by měly být v jídelníčku zastoupeny 50 – 60 % (což činí přibližně 4 – 5,5 g/kg/D, převážně ve formě polysacharidů, max. 10 % jednoduchých cukrů).Minerální látky

Minerální látka	Denní potřeba	Zdroje
Sodík	3–5 g	kuchyňská sůl
Draslík	2–3 g	peckové ovoce, sušené plody, kompoty, zelenina
Vápník	800 mg	mléko, mléčné výrobky, mák, fazole, pažitka, cibule, losos, tuňák, fíky, sója
Hořčík	80–120 mg	semena, luštěniny

Po smrti je z těl rostlin, živočichů a jiných organismů značná část organizovaného uhlíku uvolňována zpět do atmosféry jako CO2. Větší část CO2 rozpuštěného ve vodě a obsaženého v atmosféře je pak znovu přijímána rostlinami a tak pokračuje koloběh uhlíku mezi živou a neživou přírodou.

Jaká je funkce vody v živé hmotě : Voda v živých organismech zaujímá více než polovinu (cca 60–99 %) jejich objemu v závislosti na druhu organismu. Podílí se na termoregulaci, přenosu látek, udržuje pH, odstraňuje zplodiny metabolismu a figuruje jako reakční prostředí.

Co je Nejpohotovějším zdrojem energie pro organismus jsou

Sacharidy jsou nejpohotovějším zdrojem energie (z potravy, štěpením glykogenu, glukoneogenezou). Tuky – při jejich zvýšeném odbourávání vznikají ve větší míře ketolátky (ketolátky nemohou využívat erytrocyty).

Jaké látky využívá lidský organismus jako živiny : Výživové látky, které potřebuje lidský organismus k získání energie, růstu a obnově buněk, tkání a orgánů, a které přijímá v potravinách, musí obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, minerály, vlákniny a vodu.

Pokud je hladina minerálu v krvi příliš vysoká, může se srdce rozšířit a ochabnout. To může oslabit jeho kontrakce a způsobit abnormální srdeční rytmus.

• Řepa: 909 mg.
• Fazole: 646 mg.
• Avokádo: 485 mg.
• Brambory, pečené: 475 mg.
• Špenát, vařený: 466 mg.
• Losos: 414 mg.
• Banány: 358 mg.
• Hrách: 271 mg.

Největšími zdroji vápníku ve stravě jsou mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě (kopr, petrželka, pažitka).

Kde se hromadí oxid uhličitý

Oxid uhličitý je tvořený jedním atomem uhlíku a dvěma atomy kyslíku. Má zhruba 1,5x vyšší hustotu než vzduch, a při vyšších koncentracích se tak hromadí u země. Je dobře rozpustný ve vodě a je nehořlavý.Mezi základní organické látky patří: bílkoviny, cukry, tuky, nukleové kyseliny, vitamíny, hormony, enzymy.Voda tvoří většinu objemu živé hmoty – 60-95 %. Množství vody v živém organizmu kolísá podle různých hledisek: Podle druhu organizmu např. semena a spory mají pouze kolem 10-12 % vody, některé rostliny a živočichové-voděnky, medúza, lidské embryo obsahují až 98 % vody.

A právě voda v těle ovlivňuje termoregulaci. Hmotnost vody v těle u muže je tvořena zhruba z šedesáti procent, u ženy padesát procent a například u kojenců až sedmdesát pět procent. Nejvíce vody je v krvi, pak ve svalové tkáni a v kůži. Podstatně méně vody obsahují kosti a tuková tkáň.

Co je hlavním zdrojem energie : Uhlí, ropa a zemní plyn zůstávají hlavními světovými zdroji energie i přesto, že obnovitelné zdroje energie začaly rychle růst.

Co je hlavnim zdrojem energie : Nejvariabilnější energie má formu elektřiny. V její výrobě je podle IEA stále dominantní uhlí (39 procent) a plyn (23 procent). Následuje voda se 16 a jádro s deseti procenty. Zbývajících 12 procent obstarává ropa, slunce, vítr a biomasa.

Z jakých látek se skládá lidské tělo

98 % lidského těla je tvořeno prvky kyslík, uhlík, vodík, dusík, vápník a fosfor, a zbytek. Molekulární model – hlavními komponentami, které vycházejí ze současného pojetí molekulárního modelu, jsou voda, lipidy, bílkoviny, minerály a glykogen. V kostní tkáni minerály zaujímají až 65 % hmotnosti kosti.

Mezi zásobní látky se řadí převážně sacharidy a lipidy. Nejvýznamnějším zásobním polysacharidem je škrob. I některé minerální látky, které rostlina potřebuje, mohou být ukládány do zásob. Mezi ně náleží: dusíkaté sloučeniny, fosfáty a sloučeniny fosforu, sírany nebo železité komplexy.Minerální látky neboli minerály jsou chemické prvky, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby živý organismus správně fungoval.

Co patří mezi minerální látky : Minerální látky se rozdělují podle množství potřebného pro člověka: Makroelementy – vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra. Mikroelementy – železo, jód, zinek, měď, mangan, chróm, selen. Stopové prvky – křemík, vanad, nikl, bor.