Středně rané odrůdy se vysazují od poloviny května a sklízejí se 65–80 dní po výsadbě. Brambory v polovině sezóny se sázejí začátkem května a sklízejí se po 80–95 dnech. Středně pozdní odrůda se vysazuje v polovině nebo na konci května a vykopává se po 95-110 dnech.Brambory se sázejí do řádků vzdálených od sebe zhruba 70 cm, do hloubky 10 cm a přibližně 30 cm od sebe. Sadba by ideálně měla mít klíčky, pokud byste ale používali sazeč, musí být malé, jinak vám je při nabírání stroj oláme.Naklíčenou sadbu sázejte od dubna do května. Při výběru místa je nejdůležitější, aby byla půda dostatečně vyživená. Brambory z ní snadno vyčerpají veškeré živiny a v záhonech je proto můžete vysadit na stejném místě jen jednou za čtyři roky.

Kdy dát klíčit brambory : Brambory můžete předklíčit již od března:

Brambory umístěte na světlé a 10-15 °C teplé místo. Ideální je okenní parapet, zimní zahrada nebo skleník. Po několika dnech začnou brambory klíčit. Jakmile se vytvoří krátké silné výhonky a je vhodné počasí, můžete předklíčené brambory vysadit.

Co zasadit mezi brambory

Co zasadit vedle brambor: Řepa Mrkev Kopr Koriandr Horčice (jako zelené hnojivo) Celer

1. Řepa.
2. Mrkev.
3. Kopr.
4. Koriandr.
5. Horčice (jako zelené hnojivo)
6. Celer.

Jak velké mají být sadbové brambory : velikost sadby se stanovuje tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm, přičemž maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm (v praxi musí brambor propadnout čtvercem o základně horní hranice třídění (námi dodávaná sadba má horní hranici 55 mm – viz.

Dusíkem přihnojujeme zpravidla vodným roztokem granulované močoviny až do koncentrace 9 %, výhodná je i kombinace s roztokem hořké soli v koncentraci 4–5 %. Lze využít také řadu speciálních listových hnojiv, která obsahují nižší koncentrace dusíku, často však v kombinaci s dalšími živinami.

Brambory vysazujeme podle průběhu počasí a lokality nejčastěji od začátku dubna až do poloviny května do mělkých brázd asi 30 cm od sebe. Nejvhodnější vzdálenost řádků při domácím pěstování je 70 cm. Brambory lze u nás pěstovat na zahrádkách v kterémkoli klimatickém regionu.

Čím se hnojí brambory

Brambory jsou na půdu náročné, vyžadují v ní dostatek humusu a živin. Z organických hnojiv pod brambory je nejlepší chlévský hnůj nebo kvalitní kompost v dávce 10 kg na m2. Organická hnojiva zapravujeme do půdy na podzim při rytí záhonu. Přes zimu necháme pozemek v hrubé brázdě.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady

• červená řepa, salát X špenát.
• zelí X jahody.
• kapusta kadavá X růžičková kapusta.
• okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
• fazole X fenykl.
• šalotka X hrách, fazole.

Co zasadit vedle rajčat: Paprika Kapusta Kedlubny Česnek Cibule Fazole Mrkev

• Paprika.
• Kapusta.
• Kedlubny.
• Česnek.
• Cibule.
• Fazole.
• Mrkev.

Zalévejte občas, ale vydatně

Sklizené brambory tvoří téměř z 80 % voda. Přesto není třeba zalévat denně.

Čím nejlépe hnojit brambory : Brambory jsou na půdu náročné, vyžadují v ní dostatek humusu a živin. Z organických hnojiv pod brambory je nejlepší chlévský hnůj nebo kvalitní kompost v dávce 10 kg na m2. Organická hnojiva zapravujeme do půdy na podzim při rytí záhonu. Přes zimu necháme pozemek v hrubé brázdě.

Co když brambory zezelenají : Může jít nejen o dlouhodobé intenzivní osvětlení slunečním zářením nebo zářivkami na prodejních místech, ale i o zezelenání hlíz ještě na poli, když se po přívalových deštích rozplaví brázdy. Nazelenalé hlízy se musí okrájet a oloupat. Vodu, v níž se vařily, se doporučuje slít a dále již nepoužívat.

Co ničí brambory

K nejvýznamnějším vektorům prakticky všech důležitých virových chorob brambor patří mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulz.) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii Kalt.). Významným vektorem, především viru PVY, je i mšice chmelová (Phorodon humuli Kalt.).

Co zasadit vedle paprik:

1. Rajče.
2. Kapusta.
3. Kedlubny.
4. Česnek.
5. Cibule.
6. Fazole.
7. Mrkev.
8. Petržel.

Zalévejte občas, ale vydatně

Sklizené brambory tvoří téměř z 80 % voda. Přesto není třeba zalévat denně.

Kdy už Nejist brambory : Kdy brambory nejíst Pokud jsou na první pohled staré, zelené, vysušené, anebo silně naklíčené. Pokud je brambora v pořádku, ale sem tam je zelenější část či „očko“ můžete ji zkonzumovat. Tyto problematické části však vykrojte.