Rozlišujeme tři stupně přídavných jmen. První stupeň vyjadřuje základní míru vlastnosti (krásný, krátký ), druhý stupeň vyjadřuje větší míru než první stupeň (krásnější, kratší) a třetí stupeň vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti (nejkrásnější, nejkratší).Nestupňují se např. přídavná jména na ‑cí: vzrušující, zlepšovací, hasicí, rychleschnoucí, domácí, dále přídavná jména druhově přivlastňovací, např. psí, medvědí, kuřecí, a některá další, např. od příslovce letos odvozené letošní.Přivlastňovací přídavná jména někomu něco přivlastňují. Příklady: Petrův, tátovo, učitelův.

Jak se pozná přídavné jméno : Přídavná jména jsou ohebný slovní druh. Označují vlastnosti podstatných jmen a vztahy vlastnictví. Ptáme se na ně otázkami JAKÝ, KTERÝ, ČÍ Příklady přídavných jmen: starý, pěkný, dlouhá, Petrův, bobří, odvážná, chorvatský.

Co je to 2 stupeň přídavných jmen

2. stupeň: vyšší nebo nižší míra vlastnosti (mladší, červenější, větší), 3. stupeň: nejvyšší nebo nejnižší míra vlastnosti (nejmladší, nejčervenější, největší).

Jak se ptáme na přídavná jména přivlastňovací : Přídavná jména s koncovkami -ovo, -ova, -ův jsou přivlastňovací a skloňujeme je podle vzoru otcův, matčin. Ptáme se: Čí děti – sousedov-i/-y. Jedná se tedy o přídavné jméno přivlastňovací.

Psaní velkých písmen a přídavná jména

Většina přídavných jmen se běžně píše s malým písmen na začátku slova či slovního spojení, avšak pokud se jedná o přídavná jména přivlastňovací odvozená od vlastních jmen, píšeme na začátku písmeno velké. Jsou to ta přídavná jména, která se skloňují podle vzoru otcův a matčin.

Přivlastňovací přídavná jména se od podstatných jmen mužského rodu odvozují příponou -ov (před nulovou koncovkou -ův). K podstatným jménům ženského rodu se přidává přípona -in. Koncovky, které se připojují při skloňování, jsou pro oba vzory (otcův i matčin) shodné.

Jak se určuje přídavné jméno přivlastňovací

Příklad postupu určení správné koncovky:

Určete, jaké i / y se píše ve větě: Sousedov-i/-y děti běhaly po zahradě. Přídavná jména s koncovkami -ovo, -ova, -ův jsou přivlastňovací a skloňujeme je podle vzoru otcův, matčin. Ptáme se: Čí děti – sousedov-i/-y. Jedná se tedy o přídavné jméno přivlastňovací.Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.Pokud se mi koncovka přídavného jména mění, jedná se o přídavné jméno tvrdé, ke kterému náleží vzor mladý. Pokud se koncovka přídavného jména nemění, jedná se o přídavné jméno měkké a pracujeme se vzorem jarní. ten bílý, ta bílá, to bílé – koncovka přídavného jména se mění (podobně jako ten mladý, ta mladá, to mladé).

Poznáme je podle měkkého zakončení v 1. pádě jednotného čísla rodu mužského. Například zimní, sloní, jelení. Končí-li přídavné jméno obojetnou souhláskou a jeho tvary se na konci žádného rodu nemění – cizí muž – cizí žena – cizí dítě – skloňujeme jej podle vzoru jarní.

Jak poznat přídavná jména přivlastňovací : To zjistíme velmi snadno. Přivlastňovací přídavné jméno totiž někomu něco přivlastňuje, říká nám, čí to je. Pokud se můžeme zeptat, čí je dotyčný předmět, jedná se o přídavné jméno.

Jak poznat přídavné jméno přivlastňovací : Přídavná jména s koncovkami -ovo, -ova, -ův jsou přivlastňovací a skloňujeme je podle vzoru otcův, matčin. Ptáme se: Čí děti – sousedov-i/-y. Jedná se tedy o přídavné jméno přivlastňovací.

Jaká máme přídavná jména

U přídavných jmen rozlišujeme tři druhy:

• tvrdá (mladý, velký, hedvábný)
• měkká (jarní, cizí, ranní)
• přivlastňovací (Petřina, trenérův, maminčiny)

Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.Přídavná jména mají v českém jazyce zcela zásadní roli – vyjadřují vlastnosti osob, zvířat nebo jevů či vztahy přivlastnění. Rozvíjejí tedy podstatná jména. V tomto článku si představíme charakteristiku přídavných jmen, stupňování přídavných jmen, mluvnické kategorie, jmenné tvary i příklady ve větách.

Jak se zeptat na přídavná jména : Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí