K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.Vliv kyselé a zásadité půdy na rostliny

Půdní reakce	Ovocné stromy a keře	Zelenina
slabě kyselá (ph 6,5 – 6,2)	jabloň hrušeň rybíz	okurka tykev hrách chřest
kyselá (pH 6,1 – 5,5)	jahodník maliník angřešt	rajčata brambory
velmi kyselá (pH 5,4 – 4,3)	borůvka jeřáb brusinka

Univerzální substráty mají vápencem upravenou reakci pH na neutrální hodnotu (5-6), zatímco kyselomilné rostliny potřebují půdu kyselou (3-4). Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.

Co na kyselou půdu : Máte-li půdu kyselou (s nízkým pH) můžete její kyselost snížit vápněním. Spotřeba vápna nebo dolomitové mouky se může podle kyselosti pohybovat podle kyselosti půdy od 0,5 kg do 1,5 kg na 1 metr čtvereční. Potřebujete-li naopak u zásadité půdy kyselost zvýšit, přidejte do záhonu rašelinu.

Které rostliny mají rádi zásaditou půdu

Na zásaditých půdách se pěstují rostliny, které se obecně označují jako bazifyty či alkalofyty. Patří mezi ně třeba bučiny, lipiny nebo společenstva bazofilních teplomilných dubů. Dále jsou to pak některá travní společenstva, sukulenty nebo vegetace vápnitých skal. Také ječmen nebo vojtěška patří mezi bazifyty.

Které jsou Kyselomilné rostliny : Kategorie kyselomilných rostlin zahrnuje oblíbené druhy jako jsou pěnišník, azalky, vřesy a vřesovce. Kyselomilné rostliny se vyznačují bohatým kvetením a rozmanitostí barev, které rozjasní každý zahradní kout.

Kategorie kyselomilných rostlin zahrnuje oblíbené druhy jako jsou pěnišník, azalky, vřesy a vřesovce. Kyselomilné rostliny se vyznačují bohatým kvetením a rozmanitostí barev, které rozjasní každý zahradní kout.

Jestli existuje nějaká zelenina, u které si na kombinace musíte dávat pozor, je to okurka. Špatně se snáší s kdečím. Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek.

Co zasadit do rašeliny

Z listnatých dřevin dobře uplatníme zakrslou břízu Betula nana, rojovník bahenní Ledum palustre, plazivé vrby Salix repens, Salix hylematica, Salix lanata apod.Rostliny rašelinišť

Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.

Čím hnojit kyselomilné rostliny

To znamená, že je nutné se vyvarovat všech hnojiv, která jsou plněna na sádrovci. Pro tyto rostliny jsou spíše vhodná tekutá hnojiva nebo hnojiva v podobě krystalků, která neobsahují vápno.

Jaká je zásaditá půda : Půda s hodnotou pH nižší než 6,0 je považována za kyselou a nad 7,0 za zásaditou.

Jak udělat kyselou půdu : Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.

Jak se pozná kyselá půda

Kyselost půdy si také můžete ověřit takovým menším domácím pokusem. Do dvou misek dejte trochu zeminy. Do jedné přidejte ocet, do druhé sodu a čekejte na reakci. Pokud vám zareaguje ocet, máte půdu kyselou, pokud sodu, jde o zásaditou půdu.

Kyselá půda: Mech preferuje kyselé půdy s nízkým pH. Pokud je pH vaší půdy nižší, než je optimální hodnota pro trávu (obvykle mezi 6,0 a 7,0), může to podporovat růst mechu.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady

• červená řepa, salát X špenát.
• zelí X jahody.
• kapusta kadavá X růžičková kapusta.
• okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
• fazole X fenykl.
• šalotka X hrách, fazole.

Kterou zeleninu nesmí pes : Obecně platí, že k zakázané zelenině patří avokádo, pórek, lilek, česnek, cibule, syrové brambory, luštěniny či ředkev. Velmi sporná jsou rajčata, která podle mnohých do psího jídelníčku nepatří, avšak existují také názory, že pejskovi rajče v malém množství neuškodí.