Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.Černozem – stepní a lesostepní oblasti mírného podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60–100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina), v ČR malé zastoupení v oblasti nížin.Základní půdní typy:

• černozemě
• hnědozemě
• podzoly.

Co to jsou nivní půdy : Nivní půdy

– se nachází podél říčních toků,opakovaně jsou při povodních zaplavovány vodou. Bývají písčité až štěrkovité. Slouží jako louky a pastviny, místy se lze na těchto půdách setkat s výskytem původních lužních lesů.

Co tvoří živou část půdy

Živá složka půdy:

Půdní organizmy = bakterie, , prvoci, houby, měkkýši, kroužkovci, …, kteří žijí v půdě. Všechny ovlivňují úrodnost půdy svou životní aktivitou. Živé organismy (žížaly) mechanicky rozrušují půdu, kypří ji, provzdušňují, rozrušují v ní organické zbytky a promíchávají je s minerálními částicemi.

Jaké jsou druhy půdy : Čtyři hlavní půdní typy

• písčitá půda.
• sprašová půda.
• jílovitá půda.
• hlinitá půda.

Za hlavní půdotvorné faktory se označují substrát (matečná hornina), podnebí, biologický faktor, podzemní vodu a působení člověka, Půda tvoří složitý otevřený systém, ale svou schopností autoregulace vnitřních procesů i systém relativně samostatný.

Půdní typ je kategorizační jednotka Taxonomického klasifikačního systému půd ČR. Půdy jsou řazeny vždy do půdních typů dle stejných diagnostických horizontů. Československá klasifikace obsahuje 21 půdních typů, z čehož 18 z nich se vyskytuje na území České republiky. Vyšší půdní jednotkou je skupina, nižší pak subtyp.

Co tvori zivou slozku půdy

Živá složka půdy:

Půdní organizmy = bakterie, , prvoci, houby, měkkýši, kroužkovci, …, kteří žijí v půdě. Všechny ovlivňují úrodnost půdy svou životní aktivitou. Živé organismy (žížaly) mechanicky rozrušují půdu, kypří ji, provzdušňují, rozrušují v ní organické zbytky a promíchávají je s minerálními částicemi.Živou přírodu tvoří rostliny, zvířata a lidé. Všechny živé přírodniny mají společné to, že potřebují potravu, dýchají, rostou a rozmnožují se. Neživá příroda nás obklopuje v podobě vzduchu, vody, půdy, nerostů a hornin, tepla a světla (pocházejícího ze Slunce).Humus je nejúrodnější část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a těl mrtvých živočichů. Svrchní vrstvu půdy lidé obdělávají a pěstují na ní rostliny. Obdělávaná vrstva půdy se nazývá ornice.

Čvrtou nejpočetněji zastoupenou skupinu tvoří illimerizované a oglejené půdy (13,1%), které se nacházejí spíše v rovinatých chladnějších a vlhčích oblastech. Zbylých 15,7% tvoří ostatní půdní typy jako např. lužní půdy, nivní půdy, podzoly, rendziny, zasolená půda (solončak), rašeliništní půdy apod.

Jak poznat typ půdy : Druhy půd jsou klasifikovány podle velikosti zrn. Nejmenší velikost zrna a zároveň nejmenší volný prostor mezi zrny má jíl, rozměrem větší je prach a největší písek. Velikost částic rozhoduje o schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu.

Co ovlivňuje kvalitu půdy : UDRŽÍME KVALITU PŮDY A JEJÍ ÚRODNOST Úrodnost půdy závisí na faktorech, které člověk nemůže ovlivnit, zejména na matečné hornině, klimatických podmínkách a vláhových poměrech. Tyto jsou dány především ročním úhrnem srážek, jejich rozložením v průběhu roku a výškou hladiny spodní vody.

Jak zjistit typ půdy

Do sklenice vody nasypte jednu lžíci půdy. Na dno vám po několika okamžicích padne písek. Humus vyplave na povrch a částice hlíny nasáknou vodou a vznášejí se ve vodě a zakalují ji. Podle podílu tak poznáte, jakou máte půdu.

V půdě najdeme nejprimitivnější archea, dále bakterie, houby, protista a celou plejádu bezobratlých živočichů, od mikrofauny přes mezofaunu po makrofaunu. Najdeme v ní, roztoče, chvostoskoky, hlístice, žížaly, larvy brouků, much, mnohonožky, stonožky a mnoho dalších skupin.Někteří živočichové se podílí rozmělňováním opadu (mravenci, termiti, vosy, housenky). Rozkladem odumřelých zbytků organismů vzniká humus, který je často promíšen s minerální složkou půdy. Je to soubor organických půdních koloidů s vysokým obsahem huminových látek (fulvokyseliny, huminové kyseliny, huminy).

Co tvoří přírodu : Živou přírodu tvoří všechny živé organizmy na Zemi (rostliny, živočichové, houby, mikroorganizmy). Složky živé přírody: Těla všech živých organizmů jsou tvořena látkami organickými (ústrojnými) a látkami anorganickými (neústrojnými). Neživou přírodu tvoří vzduch, voda, nerosty a horniny.