V ČR se nížiny nachází kolem řek Labe, Ohře, Dyje a Moravy. V nížinách se pěstují právě obiloviny, cukrová řepa, ovoce a zelenina, ale také víno nebo chmel. Chová se zde drůbež a prasata. V okolí řeky Labe je Polabská nížina (Polabí).Plodiny středních podhorských oblastí a lepších horských oblastí (bramborářská výrobní oblast): pšenice, ječmen, žito, oves, tritikale, luskoviny, brambory, olejniny, len, jetel, trávy, krmná kapusta, krmná řepa.V současnosti dominuje v Polabské nížině pěstování obilovin, kukuřice a řepky.

Kde je nejúrodnější půda : Černozem – stepní a lesostepní oblasti mírného podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60–100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina), v ČR malé zastoupení v oblasti nížin.

Jaká je nejúrodnější půda

Mezi naše nejúrodnější půdy patří černozemě a hnědozemě. Naopak nejméně úrodné jsou surové půdy, rankry nebo glejové půdy.

Která území v ČR jsou nejúrodnější a které plodiny se tam pěstují : V nížinách, kde je zároveň teplejší podnebí a nejúrodnější půdy, se nejlépe daří pěstování obilí – pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice. Nejvhodnějšími oblastmi jsou Polabí, Haná a úvaly jižní Moravy.

Nejdůležitější skupinou plodin jsou u nás obilniny, které pokrývají více než polovinu osevních ploch. Do rostlinných komodit patří obiloviny, olejniny, luskoviny, pícniny, cukrová řepa a brambory, dále ovoce, zelenina, chmel, réva vinná, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, květiny a školkařské výpěstky.

Polabskou nížinu můžeme označit za největší nížinnou oblast České republiky. Zaujímá plochu 5 044 km² – do této rozlohy jsou zahrnuty geomorfologické celky Dolnooharské, Středolabské a Východolabské tabule.

Jaký půdní typ je nejrozšířenější v České republice

Nejrozšířenějším půdním typem na území ČR jsou hnědé půdy. Mimo nížin jsou zastoupeny ve všech typech členitějšího reliéfu. Vhodné je pro ně humidnější mírně teplé klima s ročními úhrny srážek do 900 mm. Původní přirozenou vegetací na nich byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bučiny).Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.Černozem je nejúrodnější typ půdy. Pěstuje se tady zejména pšenice, kukuřice, cukrová řepa. V teplejších oblastech vinná réva, ovoce a zelenina, chmel. Chovají se zde koně, prasata a drůbež.

Na více jak 50% osevních ploch se pěstují obiloviny (z nich převládá pšenice, dále ječmen, žito, oves a kukuřice). Následují okopaniny (brambory) a pícniny. Postupně narůstá produkce technických plodin – slunečnice, sója, řepka (často však na úkor jiných, pro místní region i půdní pokryv důležitějších plodin).

Kolik tun pšenice se sklidilo v Česku : Pšenice jarní se sklidilo 103,2 tis. tun, což je o 7,4 tis. tun více (o 7,8 %) než v minulém roce.

Jak se jmenují nížiny v ČR : Nížiny v Česku

Česko je poměrně vysoko položené a nížiny do 200 m n. m. tvoří jen velmi malou část území, podél dolních toků Labe, Dyje a Moravy. Nížinami do 300 m n. m. jsou pak Polabí, Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval a Ostravská pánev.

Jak se jmenuje největší nížina v Čechách

Polabskou nížinu můžeme označit za největší nížinnou oblast České republiky. Zaujímá plochu 5 044 km² – do této rozlohy jsou zahrnuty geomorfologické celky Dolnooharské, Středolabské a Východolabské tabule.

Humózní půda je ta, která obsahuje dostatek humusu. Ten vzniká pomalu činností půdních mikroorganizmů (tlením rostlinné hmoty za přístupu vzduchu= v kompostérech nebo na přehazovaném kompostu), do záhonků je třeba jej přidávat.Jedná se o ceny stanovené vyhláškami a měly by odrážet kvalitu půdy v konkrétním katastrálním území, nebo u konkrétních pozemků. Úřední ceny se pohybují od půd nejnižší bonity s vyhláškovou cenou cca 1 Kč/m2 až po nejvyšší bonitu ohodnocenou úřední cenou cca 18 Kč/m2. Vyhláškové ceny půdy naleznete ZDE.

Co je nejúrodnější část půdy : Humus je nejúrodnější část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a těl mrtvých živočichů. Svrchní vrstvu půdy lidé obdělávají a pěstují na ní rostliny. Obdělávaná vrstva půdy se nazývá ornice.