Patří sem především brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny nebo např. siláž. Chcete-li nabídnout krmivo, myslivci i zvěř nejvíce ocení právě seno, kaštany, žaludy, dále třeba dužnaté krmivo, jablka, mrkev či řepu.Srnčí se živí zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá bekáním, tedy zvukem podobným psímu štěknutí.Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!

Co přinést do krmelce : Nosit můžeme všechny trávy a byliny, včetně letorostů keřů, zakonzervovaných sušením. Jedná se tedy o seno, senáž, sušené maliní ve svazcích a podobně. To je nejpřirozenější potrava pro volně žijící zvěř. Seno je možné předkládat jak do krmelců, tak volně na zem, odkud ho zvěř ráda bere.

Co umí Srnec

Není vytrvalým běžcem, ale umí se dobře ukrýt v hustých rostlinných zákoutích. Při náhlém vyrušení se ozývá hlasitým bečením. Hlas srnce bývá hrubší, než projev srny. Srnec si v době říje, tedy od poloviny července do poloviny srpna, vyhledává ve svém teritoriu říjné srny podle jejich pachu ve stopě.

Co mají rádi srnky : Srnky mají nejraději seno a větvičky, kaštany, žaludy a bukvice nejvíce chutnají divokým prasatům. Lesní zvířata uvítají také ovoce a zeleninu. Z ovoce to jsou jablka, hrušky, meruňky, švestky či špendlíky. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, brambory, řepa.

Není vytrvalým běžcem, ale umí se dobře ukrýt v hustých rostlinných zákoutích. Při náhlém vyrušení se ozývá hlasitým bečením. Hlas srnce bývá hrubší, než projev srny. Srnec si v době říje, tedy od poloviny července do poloviny srpna, vyhledává ve svém teritoriu říjné srny podle jejich pachu ve stopě.

Nevhodné jsou pro lesní zvěř zbytky vánočního pečiva či plesnivé ovoce, sdělil dnes ČTK referent ochrany lesa a myslivosti Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Rolinc. Podle něho se lidé o přikrmování lesní zvěře mají poradit s hajným či mysliveckým spolkem.

Kdy začít přikrmovat zvěř

Nejvhodnějším termínem pro zahájení přikrmování srnčí zvěře je konec srpna až začátek září, tedy doba ukončení žní. V této době si srnčí zvěř začíná tvořit energetické rezervy ve formě tukové tkáně na zimní období.OBECNĚ VHODNÉ KRMIVO

– seno, tráva, luční byliny, zelenina (saláty, zelené natě, mrkev, celer, řapíkatý celer, petržel, řepa, papriky vč. jadřince, okurka, rajče, kedlubna, ředkvičky, ředkev, zelí (jen trošku, může nadýmat!), cuketa, fenykl, brokolice, květák, špenát, řeřicha, a další…)Srny mají utajenou březost. Vývoj zárodku se po oplození zastaví a pokračuje až v zimě na konci roku. Srna klade většinou dvě mláďata v květnu a červnu. Kolouch se po dobu dvou měsíců pyšní bílým skvrněním, které je chrání před predátory.

Do listopadu se zárodek prakticky nevyvíjí (latentní březost). V květnu až červnu rodí srna obvykle jedno, někdy dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata (srnčata). Délka života: Ve volné přírodě se dožívá max. 10 let.

Co smrdí Srnkám : Srnky při hledání potravy velmi spoléhají na svůj čich. Silný pach cibulky, česneku a mýdla tak bude první vrstvou ochrany.

Kolik váží srnka : 10 – 35 kgSrnec obecný / Hmotnost (dospělý/á)

Co mohou jíst srnky

Srnky, jeleni, daňci i divočáci si tak pochutnají třeba na sušených bylinkách, trávě nebo maliní. Je to pro ně přirozená potrava a skvělý zdroj důležitých živin. Zvířata si s tím navíc poradí, i když krmení promokne. Pozor na obiloviny – vhodný je pouze oves.

„Pokud nemůžeme dorazit na místo a srnče je v ohrožení např. u rušné silnice, tak nálezců radíme, aby srnče buď přenesli v rukavicích, případně ho zabalili do trávy. Máme vyzkoušené, že to matku neodradí a podle výzkumů je prý schopná mládě přijmout až do 24 od jeho odebrání z přírody,“ vysvětluje Konvalinová.O srnky, divoká prasata nebo zajíce se starají myslivečtí hospodáři. Pokud jim chcete pomoci, je ideální je zkontaktovat a zjistit, kam a co je nejlepší přinést. Srnky mají nejraději seno a větvičky, kaštany nejvíce chutnají divokým prasatům. Lesní zvířata uvítají ale i jablka, hrušky, mrkev, brambory, řepu i pečivo.

Čím přikrmovat : Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva.