Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!Prase divoké je typický všežravec. Požírá trávu, hlízy, ořechy, různé bobule, kořeny, odpadky, hmyz, malé plazy a mršiny. Často navštěvuje pole, zvláště kukuřičná, kde dokáže napáchat značné škody. Objevuje se také na smetištích, a dokonce v obcích, kde si hledá potravu v okolí popelnic a kontejnerů.Prase domácí je všežravé. Ve velkochovech se prasata krmí převážně průmyslově vyráběnými granulemi, mezi další používaná krmiva patří brambory, kukuřice, obilný šrot a kuchyňské odpadky. Prasata domácí, která uniknou do přírody, zdivočí a mohou působit značné škody (jako např. na Novém Zélandu).

Co jedí Divocaci : Srnky, jeleni, daňci i divočáci si tak pochutnají třeba na sušených bylinkách, trávě nebo maliní.

Co nesmi prase

Ani tato potrava nesmí být plesnivá či hnijící a rozhodně se nesmí zkrmovat ve velkém množství. Také by neměla být kořeněná a přemaštěná. Prase si pochutná na slupkách z ovoce a zeleniny nebo tvrdém pečivu, které je nutno namočit do teplé vody.

Co jí kachna divoká : Mezi živočišnou potravu patří ryby, žáby, plazi, savci včetně myší a hrabošů a dokonce i zbytky mršin. Mezi rostlinnou potravou převažují vodní rostliny, různé druhy trav, ale také plody a semena včetně ovsa. V zimě kachny s oblibou sbírají žaludy, ozobávají brambory i řepu.

Nekřičte na něj. Dejte mu dostatek prostoru, aby se mohl bezpečně vytratit. Rozhodně se k němu nepřibližujte. Pokud ho svou přítomností překvapíte a budete příliš blízko, může zaútočit v sebeobraně.

Pokud chcete od vašich pozemků divoké prase odradit, kombinujte odpuzovače černé zvěře společně s vnaděním prasat na jiná místa. Toho můžete dosáhnout třeba i pomocí kaštanů, žaludů, kukuřice, brambor, jablek nebo i jiného ovoce, které umístíte na vhodná místa v blízkosti vašich pozemků, kde prasata neudělají škody.

Čím se živí prase domácí

Prasata jsou od přírody všežravci a živí se jak rostlinami, tak drobnými živočichy. Jejich jídelníček tvoří listy, tráva, kořínky, ovoce či květiny. Prasata si připravují lože, ve kterých spí, a bahniště, ve kterých se ochlazují.Do porážkové hmotnosti okolo 120 až 130 kg se prasata běžně vykrmují šest měsíců. Pokud jde o přeštická prasata, vyšší růstová schopnost je s ohledem na kvalitu a vyzrání masa na škodu. Při špatném krmení přeštík nabírá sádlo již v hmotnosti od sedmdesáti, osmdesáti kilogramů, ale kotletu má malou.Nastříkejte Wild-Schwein-Stopp na látku na hliníkových pásech. Tyto hliníkové pásky poskytují při sebemenším závanu větru pohyb, konstantní hluk a odraz světla. Kombinace těchto složek, ve spojení s vůní vycházející z plstěných skladů, nabízí jedinečný úspěch jak zastavit divočáky.

Divočáci na zrak moc nedají, takže na menší vzdálenost už spíše vidí čichem, který je u nich rozhodující. Ve srovnání s člověkem má prase podstatně lepší čich, s tím zrakem to bude asi horší, ale signální barvu asi vnímá dobře, třeba jako pes, tj. žlutou a červenou.

Kdy je pro člověka nebezpečné prase divoké : Obecně divoká prasata před člověkem prchají, ale právě v období, kdy bachyně vodí svá selata, je velmi nebezpečná, neboť v případě překvapivého setkání neváhá své potomky velmi razantně a agresivně bránit.

Co dát divokym kachnám : obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Čím se nesmí krmit kachny

Pokud chcete kachnám opravdu přilepšit, omezte prosím krmení suchým pečivem. I když je to lákavé a velmi jednoduché, není pečivo pro krmení kachen a jiných vodních ptáků příliš vhodná volba. Bílé pečivo neobsahuje dostatečné množství živin a jde v podstatě o prázdné kalorie.

Pokud chcete od vašich pozemků divoké prase odradit, kombinujte odpuzovače černé zvěře společně s vnaděním prasat na jiná místa. Toho můžete dosáhnout třeba i pomocí kaštanů, žaludů, kukuřice, brambor, jablek nebo i jiného ovoce, které umístíte na vhodná místa v blízkosti vašich pozemků, kde prasata neudělají škody.Pokud dojde k setkání a bachyně se bude cítit ohrožena, může to mít fatální následky pro vás i pro vaše čtyřnohé svěřence. Takže pokud již dojde k nechtěnému setkání, je nutné zachovat chladnou hlavu a postupně se pomalu a potichu vzdálit. V žádném případě se k praseti nepřibližujte.

Jaký šrot pro prase : Nejčastěji je to kukuřičný šrot, ječný šrot, pšeničný šrot, rybí moučka a nesmí chybět ani odpady mlékárenského průmyslu.