Rodiče je krmí nejprve drobným měkkým hmyzem, později i žížalami, slimáčky a dalšími bezobratlými tvory, starším mláďatům občas přidají i kousek sladkého ovoce. Ve věku 5 – 6 dnů se mláďatům otevřou oči a postupně jim začne rašit peří. Hnízdo opouštějí v pouhých 15 dnech.Potravou přes léto jsou hlavně různí bezobratlí – žížaly, hmyz a podobně, na konci léta v potravě převládají bobule a jiné plody. Ptáčata opouštějí hnízdo ještě dříve než umí létat a zůstávají v keřích nebo na zemi pod nimi, později vyletují i na větve stromů a žebrají na rodičích potravu.Celkový vývoj mláďat od vajíčka po samostatného jedince je poměrně krátký, samice nasedá po snesení druhého vajíčka, ty sama zahřívá po dobu 13 dnů, po vylíhnutí se o ptáčata pečlivě starají oba rodiče, z hnízda vylétají přibližně za 15 až 16 dnů.

Jak dlouho se dožije kos : Poté mladí opeření ptáci hnízdo opustí a ukryjí se ve větvoví keřů a stromů, kde je rodiče přibližně dva týdny krmí, později příp. přikrmují. Kos černý se dožívá až 20 let.

Jak často krmit mládě kosa

Třeba krmení – ptáčata potřebují potravu každých patnáct minut od rána do večera. Savčí mláďata se sice krmí po dvou až čtyřhodinových intervalech, ale musí se k nim – podobně jako k lidským miminkám – vstávat i v noci.

Čím přikrmovat kosy : Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotkl člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než deset metrů od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli.

Nejjednodušší rada zní: Nalezená ptáčata vyzvedněte (rukavice mít nemusíte) na vyvýšené místo (větev, římsu atd.), případně přímo do hnízda, pokud je nablízku. Matka je najde a nakrmí. Ptačí rodiče totiž zajímá pouze obsah hnízda. Vypadlé mládě na zemi přehlížejí a nejeví o ně většinou žádný zájem.

Čím krmit ptáče vypadlé z hnízda

Pokud ptáče otvírá zobáček a žadoní o potravu, můžeme mu jako první pomoc podat pár soust dětského piškotu navlhčeného vodou. Z toho užmouláme malé kuličky (přiměřené velikosti zobáčku ptáčete) a za pomoci párátka či pinzety vkládáme mláděti hluboko do krku, aby je mohlo spolknout.Proto můžeme kosa často slyšet zpívat i hluboko do noci. Kosí trylky ohlašují příchod jara a znějí až do léta. Pokud je mírná zima, můžeme je zaslechnout i v zimě. Svým zpěvem si kos vyznačuje své teritorium, brání ho a informuje samičky o tom, že je tu pro ně.Čas od času ocení i nějaký doplněk jako čerstvou zeleninu nebo ovoce a trochu živočišných bílkovin jako malý kousek vařeného vejce nebo hmyz. Nepřekrmujte myši zeleným krmením, protože by mohly začít trpět střevními potížemi. Příliš tučnou potravu, jako burské oříšky a slunečnicová semínka, podávejte jen s mírou.

Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva.

Co dát v zimě kosům : Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Co delat kdyz vypadne mládě z hnízda : Ptáci neumějí svá mláďata přenést zpět do hnízda a o nevzletná mláďata mimo hnízdo nepečují. Pokud není možné holátko či málo opeřené mládě vrátit do hnízda (hnízdo není nalezeno nebo není jisté, že do něj mládě patří), je nutné mládě neprodleně dopravit do záchranné stanice, aby bylo co nejdříve zahřáté a nakrmeno.

Proč vyhodí mládě z hnízda

Neduživé mládě otec nedlouho po vylíhnutí instinktivně vyhodil z hnízda, aby dvojnásobně větším sourozencům neujídalo cennou stravu, jíž mají čápi v přírodě stále méně. „Ubývá mokřadů se zdroji čapí potravy a hmyzu. Posledním čapím rájem zůstává ohrožená Moravská Amazonie, kde čápi stále hnízdí přirozeně na stromech.

Do kategorie mechanických odpuzovačů ptáků patří sítě proti holubům, hroty proti holubům, makety dravců a havranů. Makety havranů dodáváme ve dvou variantách – sedící havran, a létající havran k zavěšení. Jde o jednoduchý, ale účinný způsob plašení ptáků.Celoročně konzumují vrabci převážně rostlinnou potravu, a to semena plodin (obilí, kukuřice, slunečnice, mák) nebo plevelů, sem tam sezobnou nějakou bobuli, svá mláďata krmí ale výhradně hmyzem (např. i mšicemi).

Co sypat ptáčkům do krmítka : Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.