Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích jako jsou, Vodní mor kanadský, Stolístek, Růžkatec, Rdest, Okřehek, Závitka, Zblochan, Sítina, Chrastice rákosovitá, nebo Rákos. Občas ji jídelníček zpestří lidé starým pečivem a dalšími zbytky potravy.Labutě se mohou krmit pečivem, které má být staré a neslané. Labutím prý chutnají i odřezky masa, obiloviny či boby. Nesmí však dostávat zbytky nebo odpady z kuchyně, tedy žádná kořeněná či zkažená jídla! Nesmí také žluklý tuk nebo tukové pečivo.Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.

Čím krmit volně žijící kachny : Pokud tedy chcete kachny nakrmit bez obav, je vhodné donést jim různé druhy obilovin (např. oves, pšenice, žito), které je vhodnější než samotné pečivo, salát či nakrájené zeleninové odřezky, slupky a natě. Pochutnají si ale i na bramborách či řepě.

Kam odlétají labutě na zimu

Ptáci hnízdící v České republice (ČR) jsou z nej- větší části stálí, přelety jsou vynuceny až zamrzáním vod. Většinou však vedou pouze do Podunají, jen výjimečně až do Chorvatska a severní Itálie, část zimuje i v západní Evropě, nejčastěji na německých řekách (Cepák et al. 2008).

Kde žije labuť : Labuť velká obývá stojaté i pomalu tekoucí vody na velkém území Evropy a v mírných oblastech v rozmezí od východní, severní až po západní Asii. Postupem času byla vysazena také v Austrálii, na Novém Zélandu, Islandu, Faerských ostrovech, v jižní Africe a ve Spojených státech amerických.

Labutí maso je v současnosti pokládáno za příliš tučné, mistři kuchařského řemesla však upozorňují, že při správné úpravě není jídlo připravované z elegantního bílého opeřence vůbec nezdravé. Olejová pachuť pochází jen z tukové vrstvy mezi kůží a svaly labutě.

Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Jak dlouho se dožívají labutě

Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.Kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice jsou sporné, některým zvířatům totiž mohou uškodit. V současnosti není navíc vhodné přikrmovat divočáky, kterým chutnají nejvíc. A třeba daňci, kteří rádi hltají ve velkém, by po požití většího množství kaštanů mohli zemřít.Pokud chcete kachnám opravdu přilepšit, omezte prosím krmení suchým pečivem. I když je to lákavé a velmi jednoduché, není pečivo pro krmení kachen a jiných vodních ptáků příliš vhodná volba. Bílé pečivo neobsahuje dostatečné množství živin a jde v podstatě o prázdné kalorie.

Labutě žijí v monogamii. Jejich tok se každoročně odbývá v zimních měsících. Pak plavou oba partneři těsné vedle sebe a ve stejném taktu bez hlesu pohybují krky a otáčejí stejně hlavu, klaní se a namáčejí zobáky do vody, často přes krk druhého partnera.

Kdy se páří labutě : Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.

Co dělá labuť : Labuť velká létá s pomalými údery křídel vydávajícími daleko slyšitelný hvízdavý zvuk. Hlas: různé nosové a chrčivé zvuky nebo troubivé volání. U nás si ji můžeme splést snad jen s podobně velkou labutí zpěvnou, která má černožlutý zobák a je výrazně vzácnější.

Co Nesypat ptákům

Co rozhodně nesypat Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.

Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.Pečivo často obsahuje vysoký podíl soli nebo koření, což kachnám může způsobit zažívací potíže. Nadměrná konzumace může vést k obezitě a nemotivuje kachny k hledání a konzumaci více nutričně bohaté potravy. Kachny tak ztrácí schopnost vyhledání vlastní potravy a spoléhají se pouze na příjem nutričně chudého pečiva.

Co vadi kachnám : Kromě toho ptáci ocení:

• obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota),
• zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele),
• nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček,
• rýži vařenou v nesolené vodě.