Plazi jsou třídou obratlovců, vyskytující se od tropického podnebného pásu po mírný podnebný pás. Měli společného předka s obojživelníky (Krytolebci) a vyvinuli se na konci prvohor (300 mil. let).Všichni naši obojživelníci se živí živočišnou potravou a většina z nich žije mimo období rozmnožování mimo vodu. Plazi již na vodním prostředí závislí nejsou, i když ho některé druhy s oblibou osidlují.Vejcorodí plazi kladou svá vajíčka vždy na souš a ve většině případů se o ně již nestarají. Částečná péče o potomky je dokumentována pouze u některých pokročilých druhů. Například krokodýlí samice chrání hnízdo s vajíčky a po vylíhnutí pomáhá mláďatům do vody.

Jaké šupiny mají plazi : Kůže: silně rohovatí, epidermální šupiny (ektodermální původ), štítky, krunýře (chrání před vysycháním)

Proč se had svléká z kůže

Tato vnější kostra je pevná a neumožňuje růst těla, proto je periodicky svlékána a nahrazována novou, větší. Svlékání navíc umožňuje obnovu opotřebovaných kutikulárních derivátů, jako jsou různé chlupy, vzdušnice nebo jiné výrůstky.

Čím dýchají savci : Obratlovci dýchají prostřednictvím plic. Fáze dýchání, kdy se vzduch dostává do plic a zásobuje tak tělo kyslíkem, se nazývá vdech. Fáze, při které je vzduch z plic vytlačován a zároveň je z těla vylučován oxid uhličitý, se nazývá výdech. Celý tento proces se nazývá dýchání (ventilace).

Dospělí i nedospělí obojživelníci se po metamorfóze většinou živí dravě. Za potravu jim slouží nejčastěji různí drobní bezobratlí živočichové (hmyz, kroužkovci apod.). U našich druhů obojživelníků jsou dravé larvy čolků a mloka, pulci jsou naopak vše- žravci.

Obvykle jde o býložravce, který se živí vodními rostlinami a prvoky. Ve střevě má spirální řasu uzpůsobenou k trávení. V drsných a nepříznivých podmínkách se z něho však může stát masožravec, případně dochází ke kanibalismu. Stává se častou potravou jiných živočichů.

Jak hadi kladou vejce

Hadi se rodí tak, že si samička v sobě ponechává vaječné obaly až do doby líhnutí. Klade až ve chvíli, kdy se háďata líhnou. Vypadá to pak, že rodí živá malá mláďata. Pro chovatele odpadá starost a péče o vejce.Častá je derivace j.m. u zvířecích jmen majících pro oba rody pouze jednu podobu: had – hádě, veverka – veverče.Tradičně jsou děleni do čtyř řádů: krokodýli (aligátoři, krokodýlovití a gaviálové): k roku 2019 asi 27 druhů (viz taxonomie druhů) šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi): více než 10 000 druhů (k roku 2018 přibližně 10 793) želvy: více než 350 druhů (k roku 2017 asi 356)

Kvůli úspoře vody vylučují suchozemští plazi odpadní dusíkaté látky ve formě nerozpustné kyseliny močové v kašovitém až pevném stavu (jsou urikotelní). Vodní plazi mají vodnatou moč obsahující ve větší míře rozpustnou močovinu a amoniak.

Jak poznat že se bude had svlékat : To, že se had bude svlékat, je krásně poznat. Celý had dostane mléčné zabarvení a zakalí se oči. V tuto dobu je vhodné nepatrně zvýšit vlhkost třeba rozprašovačem na vodu, ulehčí se tak hadovi kůži svléknout. Také by měl být v teráriu nějaký kámen nebo větev, aby se o ní mohl had otírat, a tím vlastně kůži sundat.

Proč má had rozeklaný jazyk : Hadi jím vnímají okolní svět. Mají na patře speciální jamky, do nichž vnášejí svým rozeklaným jazykem pachové molekuly ze svého okolí – právě proto tak často "vyplazují" jazyk. Jeho rozdvojení jim umožňuje rozpoznat, ze které strany pach přichází a kde se tedy nachází případná kořist.

Čím se živí savci

Někteří savci se živí jinými zvířaty – jedná se o masožravce (zahrnuje i hmyzožravce). Ostatní savci jsou tzv. býložravci. Živí se rostlinami, které obsahují sacharidy jako je celulóza.

Při dýchání organismy vdechují oxid uhličitý / kyslík a vydechují oxid uhličitý / kyslík. Suchozemští živočichové dýchají nejčastěji pomocí plic / žaber, zatímco vodní pomocí plic / žaber.Obvykle jde o býložravce, který se živí vodními rostlinami a prvoky. Ve střevě má spirální řasu uzpůsobenou k trávení. V drsných a nepříznivých podmínkách se z něho však může stát masožravec, případně dochází ke kanibalismu. Stává se častou potravou jiných živočichů.

Čím se živí malé žáby : Nejčastějšími druhy, používanými jako krmivo, jsou cvrčci, octomilky, chvostoskoci, mouchy, sarančata, švábi, mšice ale také třeba žížaly. Větší druhy nepohrdnou ani myšími holátky nebo malými rybkami. Existují i vitamínové doplňky pro žabky nebo dokonce granule, kterými lze některé druhy krmit.