Od uvedené hladiny teplota vzduchu se vzrůstem výšky roste a při horní hranici stratosféry dosahuje asi 0° -20 °C. Tak vysoká teplota vzduchu souvisí s přítomností ozonu, který absorbuje většinu ultrafialového záření Slunce a tím chrání život na zemském povrchu.Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.

V jaké vrstvě atmosféry se odehrává počasí : Troposféra má rozhodující vliv pro formování počasí. Tlak a teplota vzduchu v této vrstvě klesají téměř lineárně s výškou. Pokles teploty je asi 0,6°C na každých sto metrů.

V jaké výšce začíná vesmír

Kármánova hranice je všeobecně přijímaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 km nad povrchem Země. Jejím autorem je Theodore von Kármán, inženýr a fyzik maďarsko-amerického původu, a v současné době je hodnota uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI).

Jaký význam má pro život na Zemi atmosféra : Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru.

Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (argon, oxid uhličitý, vodík, helium, neon, radon, xenon, ozon a stopové příměsi dalších plynů). Voda v atmosféře se vyskytuje hojně, a sice ve všech třech skupenstvích (vodní pára, vodní kapky i ledové krystaly).

Například nejnižší vrstva, troposféra, je na pólech mocná jen asi 7 až 10 km, zatímco nad rovníkem je to přibližně 17 až 18 km. troposféra – nejhustější část atmosféry (75 % hmotnosti). V této vrstvě neblíže Země žijeme a odehrává se zde většina procesů definujících počasí.

Proč letadla létají v 10 km

Vzduchový obal Země – atmosféra – má tloušťku několik set kilometrů. S rostoucí výškou nad zemským povrchem se hustota vzduchu zmenšuje. Atmosféra postupně řídne, přechází do meziplanetárního prostoru a nemá tedy přesnou horní hranici. Troposféra dosahuje do výšky přibližně 18 km.kdekoliv jinde než je stanoveno v a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou. S výjimkou, kde je v letovém povolení určeno jinak, traťové VFR lety v hladinách nad 5000 ft AMSL musí být prováděny v letové hladině příslušné pro trať, jak je stanoveno v tabulce cestovních hladin.Obě slova hodnotí atmosférickou situaci v té či oné oblasti, a to včetně teploty, vlhkostí, srážek, větrnosti, oblačnosti a podobně. Avšak počasí je pojem krátkodobý a místní, může se změnit třeba i během hodiny. Výraz podnebí nebo klima se vztahuje k širšímu území a k delšímu časovému období.

Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

Kde je konec vesmíru : Vesmír je celý viditelný, končí za sférou stálic, jejíž poloměr je jen několikanásobek poloměru centrálně situované kulové Země. Aristotelovská fyzika – musela se vypořádat s děním v okolním světě, na obloze a skutečností, že Země má podobu koule.

Jaký význam má v atmosféře kyslík : Kyslík (O2) je jeden z hlavních biogenních prvků vyskytujících se v organismu. Je to druhý nejrozšířenější plyn v zemské atmosféře (přibližně 21%). Právě atmosférický kyslík využívá převážná většina organismů jako oxidační činidlo pro většinu metabolických procesů, které v těle probíhají.

Jak člověk ovlivňuje atmosféru

Ke znečištění ovzduší dochází přírodními vlivy (sopečná činnost, uvolňování bioplynu), ale nemalou část způsobí lidé svojí činností. Největší znečištění vzniká při spalování různých druhů paliv, jako je uhlí, zemní plyn, benzín nebo dřevo. Mezi největší znečišťovatele atmosféry patří elektrárny spalující uhlí.

K nejzávažnějšímu znečištění ovzduší dochází po jaderném výbuchu, jehož radiační účinky pronikají do ovzduší. Na stav ovzduší a děje v atmosféře působí také meziplanetární vlivy a energie ze sluneční soustavy, zejména sluneční záření, které nelze lidskou vůlí ovládat a regulovat.Ke znečištění ovzduší dochází přírodními vlivy (sopečná činnost, uvolňování bioplynu), ale nemalou část způsobí lidé svojí činností. Největší znečištění vzniká při spalování různých druhů paliv, jako je uhlí, zemní plyn, benzín nebo dřevo. Mezi největší znečišťovatele atmosféry patří elektrárny spalující uhlí.

Jak se jmenuje vrstva atmosféry kde se nachází Ozonosféra : Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce 15 až 35 km nad zemským povrchem, v níž se nachází značně zvýšený poměr ozonu vůči běžnému dvouatomovému kyslíku.