Atomová fyzika (též fyzika atomu nebo atomistika) je část fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů. Původně se atomová fyzika zabývala také atomovým jádrem, avšak této části atomu se dnes věnuje jaderná fyzika.Stabilita jádra je dána počtem protonů a neutronů v něm obsažených. Zvláště stabilní jsou jádra, jejichž počet protonů a neutronů je dán tzv. magickými čísly. To jsou čísla, podle nichž se zaplňují jednotlivé energetické stavy nuklidu a při nichž jádra vykazují extrémní vlastnosti související právě se stabilitou jádra.Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Co je to atomové jádro : Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.

Čím se zabývá kvantová fyzika

Kvantová fyzika vychází z toho, že určité měřitelné veličiny se nemění spojitě (plynule), ale v násobcích určitého minimálního množství zvaného kvantum, které je dané Planckovou konstantou.

Jak vypočítat hmotnost jádra : Na základě poznatků o složení jádra atomu bychom mohli usoudit, že hmotnost jádra určíme, když sečteme hmotnosti všech protonů a neutronů v jádře. Například jádro helia se skládá ze dvou protonů (mp = 1,673 · 10–27 kg) a dvou neutronů (mn = 1,6749 · 10–27 kg).

Stav atomu o minimální energii se nazývá základní stav. Stavy o vyšších energiích jsou stavy excitované či vybuzené. Do vyšší energetické hladiny se atom dostane absorpcí energie o rozdílu základní a některé vyšší hladiny (čárová absorpční spektra).

jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.

Co tvoří atom

Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.Kolem jádra – v elektronovém obalu – se v každém atomu vyskytuje přesný počet elektronů, který je stejný jako počet protonů v jádře.Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Zabývá se jevy pří vzájemném působení světla a látek. Vychází z představy o stavbě atomu, foton jako částice světla s nulovou klidovou hmotností se uvolní při sestupu elektronu z energetické dráhy. Patří sem především fotoelektrický jev, spektrální analýza a lasery. Vychází z kvantové definice světla.

Co je to kvanta : Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci. Převod spojité veličiny na násobek diskrétních kvant se nazývá kvantování. Například foton je kvantum světla nebo jiného elektromagnetického záření určené Planckovou konstantou.

Jak se počítá atom : Základní popis atomů pomocí protonového čísla, nukleonového čísla a relativní atomové hmotnosti. Protonové (neboli atomové) číslo je počet protonů v atomu, nukleonové (neboli hmotnostní číslo) je počet všech jaderných částic. Izotopy mají stejný počet protonů (protonové číslo), ale liší se v počtu neutronů.

Jak zjistit atomovou hmotnost

K měření relativní atomové hmotností se používá hmotnostní spektrometr (hmotnostní spektrometrie).

Atom je nejmenší část hmoty, která je schopna podržet si všechny charakteristiky prvku. Skládá se z částic, které tvoří jednak atomový obal a označují se jako elektrony a jednak jádro atomu a ty se označují jako nukleony (protony a neutrony).S protonovým číslem souvisejí tyto termíny: Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: * Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron * Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron * Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden elektron Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu.

Co má atom v sobe : Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.