Při pH půdy, které je větší než 7,2 nevápní se vůbec. Při pH 6,5–5,5 na 100 m2 aplikujte 10 kg vápna. Je-li pH menší než 5,5 přidejte 20 kg vápna. Vápněte zpravidla 1x za 3–4 roky.K vápnění půdy se nejčastěji používá pálené vápno nebo mletý vápenec. Pálené vápno rychleji přijímá vlhkost a je vhodnější do těžké půdy, mletý vápenec uvolňuje vápník pomaleji a je vhodný pro vápnění lehkých a středně těžkých půd. Vyzkoušet můžete například dusíkaté vápno Perlka nebo dusíkaté vápno Forestina.Zarýpejte do zeminy dusíkaté vápno, asi 100 gramů na metr plochy. Pořádně zalijte a na měsíc skleník uzavřete.

Kdy dát vápno na zahradu : Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.

Jak nachystat zahradu

Vylepšete své záhony kompostem

Přitom do ní zapravte i kompost. Ideální přitom je zpracovat záhony v jednom směru, poté rozhodit hnojivo a teprve pak jej rozhrnout i kolmo oproti původnímu směru. Živiny se tak lépe dostanou do půdy v celém záhoně. Podobný postup se vyplatí také u písčité půdy.

Čím Vápnit rajčata : Tou je především chlorid vápenatý (0,5 %) nebo některá speciální hnojiva, která tuto formu vápníku obsahují. Důležité je preventivní použití, napadené plody již nevyléčíte a je dobré je otrhat.

Protože je vyvýšený záhon vyplněn různými vrstvami materiálu, poskytuje v prvních letech záhon na zahradě dostatek živin pro optimální zásobování plodin první trati, jako jsou rajčata, okurky, zelí, pór a celer. Další zeleninou, která se na vyvýšeném záhonu cítí dobře, jsou cukety, mrkev, fazole a cukrový hrášek.

Pečená hlína se umí řádně "rozvonět". Zeminu dejte na starý plech nebo pekáč, rozehřejte troubu na 90 °C a nechte v ní zeminu důkladně prohřát alespoň 45 minut. Tím se zlikvidují veškeré zárodky chorob, plísní, larvy a vajíčka škůdců, ale i zanesená semínka plevele.

Jak vydezinfikovat zahradu

Dezinfikování půdy Dusíkatým vápnem je snadná, poměrně levná a hlavně efektivní metoda, jak ošetřit záhony po sklizni. Aplikací se zbavíte všech půdních škůdců, kteří by si rádi pochutnali na všem, co na zahradě zasadíte. Plži, háďátka či ponravy si na vaši zeleninu jen tak nepřijdou!Pro vápnění půdy je vhodné období podzimu, zimy a časného jara, optimální interval vápnění je 1x za 3 – 4 roky, v sadech 1x za 8 let. Vápnění neprovádíme v kombinaci s chlévským hnojem (vyprchal by dusík ve formě čpavku), superfosfátem a dusíkatými hnojivy.Vápník ovlivňuje strukturu půdy

Vápnění dále zlepšuje půdní strukturu, zabraňuje slévání a vzniku půdního škraloupu, fyzikální vlastnosti půdy – zakořeňování rostlin, podporuje tvorbu účinného humusu, zlepšuje biologickou aktivitu a podporuje biologickou fixaci dusíku hlízkovými bakteriemi.

Pocit prázdného prostoru v zahradě pomůže rozbít velký keř nebo dominantní seskupení menších stromků. Ideální jsou jehličnany, které budou dělat parádu i v zimě. Dostatečný stín i estetický zážitek poskytnou velké rododendrony nebo zajímavě zbarvené listnaté stromy (např. kanadský javor).

Jak zrealizovat zahradu : Nechte jim naplánovat hrací domeček nebo třeba koutek z živého vrbového proutí. Může v něm být třeba tunel nebo bludiště. Počítejte ale s nutností občasného řezu a hnojení. Odměnou bude zajímavá netypická výsadba, která se bude v průběhu roku proměňovat.

Co chybí rajčatům : Rajčata potřebují v malém množství i další prvky jako je měď, zinek, síra, mangan nebo bór. Několik z nich může být rovněž příčinou výše zmíněné chlorózy rajčat. Tajemství dobré úrody ale nespočívá pouze ve správném hnojení rajčat, nýbrž i v tak základní věci, jako je správné zalévání.

Čím Vápnit pole

Dusíkaté vápno – dusíkaté hnojivo s nejvyšším obsahem vápníku ve vodorozpustné formě, která je okamžitě využitelná rostlinami. Perlka stimuluje a podporuje biologickou aktivitu půdy, lépe se rozvíjí kořenové vlášení, svými vlastnostmi chrání rostliny proti nežádoucím škůdcům a chorobám.

Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.2. Řebříček a šalvěj. Na slunných a teplejších místech, například v popředí záhonu, se rychle rozroste řebříček (Achillea millefolium), například žlutě kvetoucí kultivar ‚Sunny Seduction'. Vynikne v kombinaci s okrasným česnekem, cibule však musíte vysadit na podzim.

Co můžu pouzit místo dezinfekce : Ruce si lze omýt jakýmkoli konzumním alkoholem, který má alespoň 45 % alkoholu. Meruňkovice, broskvovice, vínovice nebo jiná pálenka stačí. Někdy máte doma i vysokoprocentní líh, ten je dobrý naředit destilovanou vodou. Místo destilované vody můžete použít kondenzovanou voda ze sušičky na prádlo.