Začíná přípravným obdobím adventu vymezeným čtyřmi adventními nedělemi (1. neděle adventní se chápe jako počátek liturgického roku) před Slavností Narození Páně 25. prosince a přechází ve sváteční dozvuk až k neděli po 6. lednu, kdy církev slaví svátek Křtu Páně.Liturgický rok začíná 1. nedělí adventní, která připadá na přelom listopadu a prosince. Po adventu následují Vánoce, které vrcholí slavností Zjevení Páně a slavností Křtu Páně. Potom poprvé nastává „neutrální“ doba, nazvaná mezidobí.Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí jakožto druhý svátek.

Jaké hlavní svátky slaví křesťané : Nejvýznamnější křesťanský svátek.

• Škaredá středa.
• Zelený čtvrtek.
• Velký pátek = smrt Ježíše.
• Bílá sobota.
• Boží hod velikonoční = neděle = den vzkříšení
• Velikonoční pondělí

Kdy je církevní Silvestr

Svatý Silvestr I.

Svatý Silvestr I.
Místo úmrtí	Řím, Itálie
Svatořečení
Svátek	31. prosince
Uctíván církvemi	římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni

Kdy začínají a končí Vánoce : V naprosté většině českých domácností se Vánoce slaví na Štědrý den, tedy 24. prosince – se západem slunce teprve končí advent a vlastní Vánoce se slaví od 25. prosince do první neděle po 6. lednu, tedy do svátku Tří králů.

Pravoslavní věří v trojjediného Boha. Energie se odlišuje od podstaty boží, která pochází od Boha Otce, z něj pochází Bůh Syn, prostřednictvím věčného narození, a také Duch Svatý díky věčnému vycházení. Původně Bůh stvořil člověka dokonalého, ale člověk si sám zvolil svou neposlušnost k Bohu a zlo.

Podle jiných kalendářů připadá začátek nového roku na jiné dny gregoriánského kalendáře: v juliánském kalendáři, který používá pravoslavná církev, připadá Nový rok, 1. leden, na 14. leden podle gregoriánského kalendáře.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.Největší křesťanský svátek, slavnost Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, letos připadne na 29. března až 1. dubna.

Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).

Kde začíná Nový rok : I zvyky a tradice jsou v mnoha zemích dosti podobné, ale některé jsou odlišnější než ostatní. Zatímco u nás je teprve jedenáct hodin dopoledne, obyvatelé tichomořské Samoy, Tonga, Kiribati a atolu Kiritimati, tedy Vánočních ostrovů, začínají psát novou číslovku roku.

Kdy se přeje do nového roku : V noci z 31. prosince na 1. leden svět slaví konec roku a tak i začátek nového – silvestrovské oslavy. Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné novoročenky, s hezkým či vtipným obrázkem a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce.

V jaké zemi se neslaví Vánoce

Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.

prosinec, tedy první svátek vánoční nebo též Boží hod vánoční, je podle církevní tradice dnem Ježíšova narození, slaví se v severských zemích stejně jako u nás výrazně méně než předcházející Štědrý den. Náboženský význam Božího hodu se vytrácí a celé Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.Katolíci vyznávají sedm svátostí, pravoslavní tento počet nemají zcela ustálený, avšak ke katolickým svátostem existují protějšky i v pravoslaví: křest, biřmování, slavení eucharistie (mše), kněžské svěcení, sňatek, svátost smíření (zpověď), pomazání nemocných.

Co je Pravoslavna víra : Pravoslavná církev je definována jako východní křesťané, kteří uznávají sedm ekumenických koncilů a obvykle jsou ve společenství s Ekumenickým patriarchátem, Alexandrijským patriarchátem, Antiochijským patriarchátem a Jeruzalémským patriarchátem.