Všeobecná deklarace lidských práv – zjednodušené znění všech článků

1	Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv.
16	Právo na svobodný vstup do manželství a na založení rodiny.
17	Právo vlastnit majetek, kterého nikdo nemůže být svévolně zbaven.
18	Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.

Máš právo na jméno, na národnost a na ochranu své totožnosti. Patříš-li k etnické, náboženské či jazykové menšině, nesmí ti být upřeno právo vést svůj vlastní kulturní život, vyznávat své nábo- ženství ani užívat svůj jazyk. Máš právo na ochranu svého soukromí.Základní práva jsou souborem základních práv a svobod náležejících všem lidem v EU. Jsou stejná bez ohledu na to, odkud pocházíte, v co věříte nebo jak žijete. Tato práva prosazují důležité zásady, jako je důstojnost, spravedlnost, respekt a rovnost. Stanoví normy pro to, jak dnes žijeme a pracujeme v Evropě.

Co je právo na život : Každý má právo na život. Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven.

Jaké existují práva

V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.

Jaká práva má dítě : Zaručuje dětem právo na rodinu, kvalitní lékařskou péči, vzdělání nebo právo na informace. Mají také právo na to, být dětmi a hrát si. Úmluvu sice podepsaly téměř všechny státy světa, v řadě rozvojových zemí se ale nedodržuje.

V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.

Tvá práva jsou sepsaná v dokumentu, který se jmenuje „Úmluva o právech dítěte“. Setkáš se tam třeba s tím, že máš právo na život, právo na jméno, na ochranu zdraví, na vzdělání, máš také například právo na ochranu před násilím a ponižováním.

Co patří mezi věcná práva

Podle současného občanského zákoníku (OZ) jsou věcnými právy právo vlastnické, zástavní, zadržovací a práva odpovídající věcným břemenům. Jako věcné právo může být sjednáno rovněž právo předkupní, to ovšem jen k nemovitým věcem. Tento výčet věcných práv je uzavřený, nelze ho smluvně rozšiřovat.Do rodičovských práv lze tedy zasáhnout pouze ze závažných důvodů, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena či narušena. V těch nejzávažnějších případech může soud dokonce rodiče zbavit rodičovské zodpovědnosti.„Nikde žádná časová, prostorová a věková hranice zakotvena není – tedy ani to, od kolika let a na jak dlouho smím ponechat dítě doma samotné,“ poznamenala.

Funkce práva:

Udržuje sociální pořádek (řád) Propůjčuje legitimitu výkonu veřejných funkcí Vymezuje práva a povinnosti v sociální interakci. Usnadňuje kooperativní jednání

Co s dítětem které lze : Co mám dělat, pokud mi dítě lže V klidu pátrat společně s dítětem, proč lhalo a vysvětlovat mu, že mluvit pravdu je důležité pro vzájemnou důvěru. Že chcete upřímně zjistit, co ho ke lži vedlo a co byste společně mohli udělat proto, aby příště nelhalo.

Na co mají rodiče právo : Rodiče mají právo a povinnost své děti řádně vzdělávat a vychovávat, pečovat o jejich zdraví a vytvářet jim s ohledem na jejich fyzický i duševní stav příznivé podmínky pro jejich úplný a harmonický vývoj tak, aby byly děti připraveny na samostatný život ve společnosti.

Na co se dělí právo

Právní odvětví

V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.

Předmětem věcných práv bývá zpravidla existující individuálně určená hmotná věc (např. konkrétní stavba nebo automobil), nelze je vymezit jako právo na něco obecně (např. právo na mzdu).Pro soudce rozhodujícího o svěření dítěte do péče je důležitý především zájem dítěte. Jsou zohledněny nejen jeho vazby k oběma rodičům, ale také možné zázemí či výchovné schopnosti rodičů. Důležité také je, jakým způsobem se oba rodiče podíleli na výchově v době manželství.

Kdy si dítě může říct s kým chce žít : „Dítě má právo se vyjádřit od 12 let. Současná judikatura ale dává prostor už i sedmi/osmiletým dětem,“ říká Adéla Lacinová Hubinková. Existuje několik forem péče o děti po rozchodu rodičů. Netypičtější variantou je výlučná péče jednoho z rodičů.