Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země.Atmosféra je plynný obal planety (nebo klidně jiného kosmického tělesa), který se u ní drží díky gravitaci.1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.

Co jsou ochranné funkce atmosféry : Vytvoření ochranné atmosféry snižuje obsah kyslíku v obalu, čímž se dosahuje prodloužení trvanlivosti potravin. Ochranná atmosféra zároveň umožňuje uchovat barvu a chuť balené potraviny, včetně její nutriční neboli výživové hodnoty.

Kam až sahá atmosféra

Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku a je tedy nejnižší vrstvou atmosféry vůbec. Název pochází z řeckého slova „tropos“ – mísit. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou.

Co ničí atmosferu : Na znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní (způsobované činností člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště (zejména spalování pevných paliv), silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství.

Ve vzduchu je 21 objemových % kyslíku, 78 % dusíku a 1 % jiných plynných látek (zejména oxid uhličitý a argon), dále i vodní pára, částečky prachu, mikroorganismy a různé průmyslové látky. Vzduch je důležitou průmyslovou surovinou, ze které se získává hlavně kyslík, dusík a argon.

Vzduchový obal Země – atmosféra – má tloušťku několik set kilometrů. S rostoucí výškou nad zemským povrchem se hustota vzduchu zmenšuje. Atmosféra postupně řídne, přechází do meziplanetárního prostoru a nemá tedy přesnou horní hranici. Troposféra dosahuje do výšky přibližně 18 km.

Kolik km je letadlo nad zemí

kdekoliv jinde než je stanoveno v a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou. S výjimkou, kde je v letovém povolení určeno jinak, traťové VFR lety v hladinách nad 5000 ft AMSL musí být prováděny v letové hladině příslušné pro trať, jak je stanoveno v tabulce cestovních hladin.Mezi běžné látky znečišťující ovzduší, které unikají z komínů, elektráren nebo spalovacích a výfukových systémů paliv, patří kouř, prach, oxid siřičitý, oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, fluorovodík a křemík . Znečišťují ovzduší, způsobují problémy zcela jiného charakteru, než jaké způsobuje znečištění půdy.Ke znečištění ovzduší dochází přírodními vlivy (sopečná činnost, uvolňování bioplynu), ale nemalou část způsobí lidé svojí činností. Největší znečištění vzniká při spalování různých druhů paliv, jako je uhlí, zemní plyn, benzín nebo dřevo. Mezi největší znečišťovatele atmosféry patří elektrárny spalující uhlí.

Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

Jak je daleko atmosféra od Země : Atmosféra Země

Mezosféra – sahá od 50 km až do 80–85 km. Teplota zde s nadmořskou výškou naopak klesá. Termosféra – největší část atmosféry zaujímá termosféra, která sahá od 80–85 km až do 500-1000 km. Teplota zde s narůstající výškou opět stoupá.

Co dělá CO2 : CO2 je však také nutný pro život!

Zároveň oxid uhličitý na naší planetě udržuje teplo vytvářené slunečními paprsky. Bez tohoto jevu, známého jako „skleníkový efekt“, by život na Zemi nebyl možný. Je-li však v atmosféře CO2 nadbytek, začne skleníkový efekt působit až příliš silně.

Čím škodí CO2

Nevýhody oxidu uhličitého

V přirozeném prostředí se jeho koncentrace pohybuje okolo 400 ppm, ve vyšších koncentracích může v uzavřených místnostech vést ke vzniku takzvaného vydýchaného vzduchu a způsobovat bolesti hlavy, závratě a únavu. Velmi vysoká koncentrace může způsobit křeče, kóma a dokonce i smrt.

Převládá tak názor, že zemská atmosféra vznikla v důsledku odplyňování lávy. Dlouhou dobu byla přítomnost kyslíku vysvětlována převážně činností rostlin během fotosyntézy.Aby letadlo vzlétlo, musí dosáhnout patřičnou rychlost vůči vzduchu, u našich dvou typů znovu okolo 200 km/h.

Jaká je teplota v 10 km nad zemí : Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.