I ve vrcholném středověku je znatelný rozdíl ve vývoji různých částí evropského kontinentu. V těch rozvinutějších se výrazně prosazuje gotická kultura. V té době také došlo ke změnám v zemědělství. Starší jařmo, upevňované za rohy či šíjí zvířete, bylo nahrazeno chomoutem, který umožnil lépe využívat sílu koně či vola.Tato teorie spočívala v představě, že Bůh rozdělil společnost na tři skupiny – bojovníky, kteří měli společnost bránit, duchovní, kteří měli pečovat o spásu společnosti, a rolníky, kteří měli společnost živit.Později se města formovala u klášterů, u hradů nebo na zeleném drnu, tj. na nově vybraném místě, na kterém ještě žádné město nebylo a nacházel se zde jen les nebo louka.

Na jaké skupiny se lidé dělili v období středověku : Raný středověk by se dal rozdělit do dvou období, předstátního, kdy ještě nevznikají státy jako takové a období raně státní, ve kterém vznikají raně feudální státy, které jsou ovlivněny Antikou. Ve vrcholném středověku je šířeno učení o trojím lidu (duchovenstvo, šlechta, prostý lid).

Co víme o středověku

Někdy bývá za počátek středověku považován i vznik Francké říše v roce 481, smrt císaře Justiniána v roce 565 nebo korunovace Karla Velikého římským císařem v roce 800. Za události stojící na pomezí obou období bývají označovány stěhování národů, vpád Arabů do oblasti Středozemního moře ve 2.

Co se jedlo ve středověku : Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.

Boží lid podle jejich představ sestává ze tří řádů: z těch, kdo se modlí – kněží (oratores), těch, kdo pracují na sebe i na druhé – venkovského lidu (laboratores), a. těch, kdo bojují, aby chránili toho, kdo se modlí a obdělává půdu – válečníků (bellatores).

Vrcholný středověk

Počet obyvatelstva se oproti době raného středověku zdvojnásobil. Celý proces byl umožněn díky rozvoji zemědělství a zavedení trojpolního hospodaření. Bylo třeba nového území a půdy, tak došlo k vesnické kolonizaci a rozvoji měst, kde stoupá význam měšťanstva.

Kdy se vesnice stane městem

V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.Kdo stál v čele vesnice V čele vesnice stál rychtář. Obyčejně mu patřila největší usedlost ve vsi, často byl i majitel kovárny či krčmy. Sloužil majiteli vsi (šlechtici, králi, klášteru) jako úředník, který vybíral poplatky, dohlížel na pořádek, dohlížel na vykonávání práce pro vrchnost.Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.

Základem středověkého jídla byl chléb, a to jak na stole chudého, tak boháče. Ten první měl chleba většinou tmavý, z žitné mouky, s přísadami, které zrovna dům dal, na šlechtice čekal křehký chléb ze světlé jemné mouky. Oběd a večeře stačily, snídaně dříve zvykem nebyla.

Čím začal středověk : Nejčastěji se jako symbolická data stojící na počátku a konci středověku uvádí roky 476, kdy zanikla Západořímská říše a rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus pro Evropu znovu objevil americký kontinent.

Co musí mít městys : Poté se status města (či městyse) vztahoval zásadně jen k celé obci. V současnosti může být dle zákona o obcích městem nově stanovena taková obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

Co to je městys

Městys či městečko (dříve i městec) je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice.

Téměř každodenním pokrmem středověku byla kaše prosná, ale hojně se vařila také kaše pšeničná či ovesná. Jemnější žito se používalo převážně na pečivo. Za časů hladu musela stačit kaše uvařená z drcených žaludů, či ze semen merlíku. Kaše se připravovala také z luštěnin, z hrachu a čočky.Nové znění § 3 zákona č. 128/2000 Sb. Obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

Kolik máme v ČR městysů : V roce 2020 bylo v Česku 6 258 obcí, z nich 608 mělo statut města. Statutárních měst bylo 27, městysů 228.