Základními meteorologickými prvky jsou tlak, teplota, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, sluneční svit, oblačnost, výpar vody na povrchu Země a srážky. Tyto prvky pak ovlivňují řadu dalších atmosférických jevů a dějů, jako např. elektrické jevy, znečištění ovzduší, ozónovou vrstvu, změnu klimatu apod.O životních podmínkách daného místa tedy rozhodují zejména: Zeměpisná šířka – do oblastí s různou zeměpisnou šířkou dopadají sluneční paprsky pod různým úhlem a předávají tak různé množství energie (tepla).Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách.

Co to je počasí : Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase. Podnebí (klima) je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu a lidskými zásahy.

Na čem závisí teplota vzduchu

Co ovlivňuje teplotu vzduchu

Sluneční záření – sluneční záření může zahřát povrch země a poté ohřát vzduch nad ním. Oblačnost – oblačnost může blokovat sluneční záření, což může vést k nižším teplotám vzduchu, zatímco málo oblaků může vést k vyšším teplotám.

V čem se měří srážky : Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf.

Zeměpisná šířka je tedy úhel v rozsahu od 0° na rovníku do 90° na pólech (90° S nebo 90° J). Pokud je udán pouze úhel bez označení pólu, pak kladné hodnoty značí severní polokouli, záporné hodnoty polokouli jižní.

CAPE = energie, kterou získává adiabaticky izolovaná částice vzduchu při výstupu z hladiny volné konvekce do hladiny nulového vztlaku. Energie závisí na hodnotách tlaku, teploty i vlhkosti stoupajícího vzduchu v počátku jejího výstupu. Od tohoto se určuje výpočet energie CAPE.

Co to je atmosféra

Atmosféra představuje plynný obal Země a tento plyn se též označuje jako vzduch. Její vliv se projevuje zejména kvalitativními (rozptyl) a kvantitativními (pohlcování) změnami slunečního záření, přenosem vláhy, na většinu složek fyzickogeografické sféry působí jak fyzikálně, tak i chemicky.Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Ohromné masy vzduchu a vody vlivem zemské rotace mají na severní polokouli tendenci pohybovat se ve směru hodinových ručiček. Na jižní polokouli se masy vzduchu a vody pohybují opačným směrem. Počasí je jedním jedinečným stavem atmosféry.Na většině území pak oznamuje, že se něco děje na 50 až 69 % rozlohy. Má-li se něco dít místy, znamená to 30-49 %. A i když model ukáže, že bude pršet na 29 a méně procentech území republiky, meteorolog řekne, že déšť bude ojedinělý. Bez výskytu znamená na méně než pěti procentech.

Co ovlivňuje teplotu vzduchu

Vlhkost – vlhkost vzduchu může ovlivnit, jak se teplo šíří, takže vysoká vlhkost může vést k pocitu, že je tepleji, zatímco nízká vlhkost může vést k pocitu, že je chladněji. Nadmořská výška – s nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak, což může vést k poklesu teploty.

Jaká teplota těla je smrtelná : Tělesná teplota kolísá během 24 hodin v rozmezí 36 – 37 °C. Nejnižší teplota je v 5 hodin ráno, nejvyšší okolo 18 hodin v podvečer. Stejná minima a maxima má i horečka. Smrtelné jsou poklesy teploty jádra pod 24 °C a vzestupy teploty nad 43 °C.

Kolik srážek je hodně : Rozdělení intenzit srážek

intenzita	déšť [mm/h]	sněžení [cm/h]
slabá	0,1 – 2,5	<0,5 : neovlivňuje dohlednost
mírná	2,6 – 8	0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená
silná	8 – 40	>4 : dohlednost zhoršená již na 500 m
velmi silná	>40	krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m

Jak se mění rozlozeni srážek behem roku

Roční chod srážek v České republice lze charakterizovat jako kontinentální s maximem v létě (40 % srážek) a s minimem v zimě (15 % srážek). Na jaro pak připadá 25 % a na podzim 20 % srážek. Nejvíce srážek tedy spadne od května do srpna a vůbec nejdštivějším měsícem bývá zpravidla červenec.

Zjištění souřadnic konkrétního místa

• Na počítači otevřete Mapy Google.
• Klikněte pravým tlačítkem myši na místo nebo oblast na mapě. Objeví se vyskakovací okno. Zeměpisnou šířku a délku najdete v horní části.
• Pokud chcete souřadnice automaticky zkopírovat, klikněte na zeměpisnou šířku a délku levým tlačítkem myši.

Ano, odvození platí jen pro zeměpisnou šířku : Poloměr Země je 6378 km ® => obvod je 40073 km (2 x Pi x r) => 1° = 111.3 km (obvod / 360°) => 1' = 1.855 km (° / 60) => 1" = 30.9 m (' / 60) Pro zeměpisnou délku je potřeba vše vynásobit "cos(zem.

Jak se vytvořila atmosféra : Převládá tak názor, že zemská atmosféra vznikla v důsledku odplyňování lávy. Dlouhou dobu byla přítomnost kyslíku vysvětlována převážně činností rostlin během fotosyntézy.