Periodizace historie označuje rozdělení dějin (historického období) na jednotlivé úseky a jejich pojmenování. Periodizace umožňuje studium jednotlivých fakt a událostí v rámci určitého, něčím charakterizovaného období.Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší, datováno je přibližně lety 2,6 mil. – 10 000 př. n. l. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou.Konec novověku (a počátek moderních dějin) je možné umístit na závěr 18. století (např. události Velké francouzské revoluce roku 1789), nebo ke konci 19. století či na začátek 20.

Kdy začaly vznikat první státy : První vyspělá civilizace se vyvíjela od poloviny 4. tisíciletí př. n. l. v jižní Mezopotámii v sumerských městských státech, z nichž nejvýznamnějšími byly Uruk, Ur, Eridu, Larsa, Lagaš a Kiš.

Jak se nazývá dnešní doba

Hypermoderní doba – pojem který používá Gilles Lipovetsky, sociální filozof a esejista. Podle něj dnešní doba má přívlastek hypermoderní. Překotnost a povrchnost založená na neskromnosti a nadbytku konzumu, společně s rozkvětem technologií pohání naší společnost k všudypřítomnému narušování pravidel.

Jaký je rozdíl mezi dějinami a historii : Jsou o tom, co se událo, ale i naše přítomnost se stává během vteřiny minulostí a tedy dějinami. Dějiny tvoří historii, slouží k poučení z minulosti do budoucnosti. Historie umožňuje zkoumat současnost na základě minulosti, bez znalosti minulosti nelze pochopit přítomnost.

Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů.

Podle té se pravěk rozděluje na dvě etapy. První období se označuje jako přisvojovací hospodářství (paleolit a mezolit), druhé období se pak nazývá produktivní či výrobní hospodářství (od neolitu), protože se člověk neživil již jen tím, co mu poskytne příroda, ale také tím, co sám vyrobí.

Kdy začínají moderní dějiny

je za začátek moderních dějin považován rok 1789, kdy začala Velká francouzská revoluce. V našem českém pojetí začínají moderní dějiny vypuknutím první světové války v roce 1914.Novověk je možné rozdělit na dvě etapy – raný a vrcholný. Počátky novověku bývají spojovány s objevením Ameriky (1492) a počátkem reformace církve (1517). Důležitým mezníkem ve vývoji lidstva je však také vynález knihtisku (kolem r. 1450), někteří badatelé vidí počátek nového věku právě v této události.Starověk je po pravěku druhou etapou v dějinách lidstva. Za jeho počátek se považuje rozpad prvotně pospolné společnosti a nástup prvních státních útvarů (ca 4. – 1. tisíciletí před Kristem); za jeho konec pak zánik říše západořímské (476 po Kristu).

Tím opravdu nejstarším státem našeho světa je Japonsko, které bylo podle tradice založeno prvním císařem Džimmuem již v roce 660 př. n.l. Japonci dodnes slaví první den lunárního měsíce – 11. únor jako den, kdy první císař usedl na trůn, čímž oficiálně vznikl japonský stát.

Kdo byl první na světě : Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký Homo habilis, starý až 2,5 milionu let.

Jak se dělí století : Do prvního století počítáme roky 1, 2, …, 100, do druhého století roky 101, 102, …, 200. Dvacáté století začalo 1. ledna 1901 a skončilo o půlnoci z 31. prosince 2000 na 1.

Na co je dějepis

Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.

Dějepis je vyučovací předmět zabývající se dějinami, je to zprostředkované poznání. Dějepisem však můžeme také chápat samotnou historickou vědu, kterážto byla blíže definována v předchozím odstavci. Historiografie je všeobecný popis dějin, v širším slova smyslu znamená dějepisectví.Dělení doby kamenné na starší a mladší poprvé navrhl Jens Jacob Worsaae v roce 1859. Další dělení na paleolit, mezolit a neolit, které se používá dodnes, zavedl John Lubbock v knize Prehistoric Times (Prehistorický čas), vydané v roce 1865. Tato tři období jsou ještě dále rozdělená.

Jaké byly doby v pravěku : Toto rozdělení dělí pravěk na tři období, a to dobu kamennou, dobu bronzovou a dobu železnou, přičemž doba kamenná se dále dělí na paleolit, mezolit, neolit a eneolit; doba bronzová na starší, střední a mladší; a doba železná na starší (doba halštatská) a mladší (doba laténská).