Antwort Odkud pochází modřín? Weitere Antworten – Proč se modřín jmenuje modřín
Název. Slovo modřín bylo pravděpodobně do češtiny převzato z polštiny, a to někdy v 15. století (současný polský název modřínu je Modrzew). Je odvozeno od mírně namodralé barvy, kterou dřevo dostane, když se nechá delší dobu ležet bez ošetření, zvláště pokud je napadeno nějakou dřevokaznou houbou.Ačkoli se to může zdát podivné, na většině území ČR modřín vůbec není původní dřevinou, a to přesto, že se jedná o původní evropský strom. Jeho pravlastí jsou podle odborníků Alpy a Karpaty. U nás se původní porosty udržely na pomezí Moravy a Slezska v oblasti Nízkého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny.Opadavý jehličnan dorůstající do výšky 30 a více m a šířky zhruba 15 m. Kůra je tmavě červenohnědá, šupinatá a až 10 cm silná.
Jaké má kořeny modřín : Kořenový systém je všestranně rozvinutý a dobře zakotvený v půdě; modřín nepodléhá vývratům. Jehlice jsou na letorostech rozmístěny jednotlivě ve šroubovici, na krátkých výhoncích jsou směstnány do svazečků ve větším počtu. Jsou 1–4 cm dlouhé, tupé, měkké, opadávají každoročně a zbarvují se na podzim žlutě.
Co znamenají modřiny na nohách
Modřiny nejčastěji indikují nedostatek krevních destiček (trombocytopenie), hemofilii (poruchu srážlivosti krve), žilní trombózu či leukémii. Pro správné stanovení diagnózy je však nutná návštěva lékaře. Další nemocí, která způsobuje povrchová krvácení je jaterní cirhóza.
Proč se dělají modřiny na nohách : Modřina nebo také krevní výron, podlitina či hematom je označení pro poranění vzniklé následkem poškození drobných cév v oblasti pod kůží, kdy dojde k podkožnímu krvácení, a než se začne krev srážet a krvácení se zastaví, nahromadí se krev z poškozených cévek v oblasti, kde k úderu došlo.
Modřín opadavý – Larix decidua Mill. Rozměry: Strom, výška až 50 m, tloušťka až 1,5 m, věk až 500 let.
Slovensky smrekovec či červený smrek (souvisí s obvykle tmavo- červeně zbarveným jádrem), rusky list- vennica, ukrajinsky modrina, pol. modr- zew atd. Z pleistocénu je modřín ve střední Evro- pě doložen nejen z Alp a Karpat, ale i z niž- ších poloh (např. z Polska či Maďarska).
Jak dlouho zije modřín
Kolika let se dožívá modřín U sibiřského modřínu je to v průměru 200 – 300 let, jsou ale i stromy, kterým je více 500. Dřevo sibiřský modřín se nebojí vlhkosti a podlaha terasová vydrží desítky let i venku.Samičí červené šištice jsou 1 až 2 cm velké. Šištice bývají jednopohlavné. Raší od března do dubna. Šišky mají hnědou barvu, dlouhé až čtyři centimetry, semenné šupiny na okraji rovné.Dobrý den, postižené místo ledujte. Kostivalovou mast lze použít. Lépe se ovšem podlitina bude vstřebávat po mazání přípravkem Lioton 2-3x denně.
Častý výskyt modřin může indikovat i některé závažné nemoci krve. Modřiny nejčastěji indikují nedostatek krevních destiček (trombocytopenie), hemofilii (poruchu srážlivosti krve), žilní trombózu či leukémii. Pro správné stanovení diagnózy je však nutná návštěva lékaře.
Kdy je modřina nebezpečná : Po absorpci krve organismem není v místě úderu zpravidla žádná viditelná známka poškození za předpokladu, že nedošlo k protržení tkáně. V takovém případě dochází ke vzniku jizvy. Podlitiny jsou nebezpečné pro lidi, kteří mají poruchu srážlivosti krve.
Proč žloutne modřín : Po zhruba šesti dnech se hemoglobin začne rozpadat na biliverdin a právě to je příčinou typicky nazelenalé barvy starších modřin. Osm až devět dnů stará modřina se obvykle zbarvuje do žlutých až nahnědlých odstínů.
Co je to slovensky Moriak
České slovo krocan má nejasnou etymologii, ve starší češtině se používalo slovo morák (odvozené od slova moře, protože se jedná o ptáka dovezeného ze zámoří), které se dnes používá ve slovenštině (moriak) a přežívá v moravských dialektech.
krocan. Je to len ďalší deň, kedy ľudia jedia morku. Je to jenom den, kdy se jí krocan.Na jaře světle zelené, později tmavnou a na podzim zežloutlé opadávají. V květnu vytváří modřín žluté samčí šištice a červené šištice samičí, které v témže roce dozrávají. Na jaře příštího roku se mírně otevřou a vypadávají z nich křídlatá semena.
Proč se šišky otevírají a zavírají : Buňky tvořící pletivo uvnitř šišek reagují na vlhkost. Dokud je šiška v procesu vývoje semen vyživována stromem, je zavřená. Jakmile ale semena dozrají, strom ji vyživovat přestane a šiška začíná schnout a rozevírat se. Za vlhkého počasí se však opět uzavře.