Lichá čísla jsou celá čísla, která po dělení dvěma dávají zbytek jedna. Lichá čísla končí cifrou 1, 3, 5, 7 nebo 9. Příklady lichých čísel jsou 15, 891, -7, 1, 95.Pokud je číslo celočíselným násobkem dvou, je to sudé číslo, jinak je to liché číslo. Sudá čísla jsou tedy např. −4, 0, 12, 76; lichá čísla jsou např. −5, 1, 13, 37.Funkce sudá a lichá

Sudou, anebo lichou funkci poznáme snadno z grafu funkce. Jestliže je graf osově souměrný podle osy y, pak se jedná o funkci sudou. V případě, že je graf funkce středově souměrný podle počátku soustavy souřadnic, pak se jedná o funkci lichou. f(x)=f(-x).

Co plati pro lichou funkcí : Funkce se nazývá lichá, když platí tyto podmínky: 1) Pro každé xϵ D(f) je také -x ϵ D(f). 2) Pro každé xϵ D(f) je f(-x) = – f(x). Graf liché funkce je souměrný podle počátku soustavy souřadnic. Funkce f tedy není sudá ani lichá.

Co znamená sudé číslo

Sudá a lichá čísla – Wikipedie

Sudá čísla jsou tedy např. −4, 0, 12, 76; lichá čísla jsou např. −5, 1, 13, 37. Číslo nula je sudé, neboť je celočíselným násobkem dvou.

Jak poznám že je číslo dělitelné : Pravidla dělitelnosti

1. Číslo je dělitelné dvěmi, jestliže je sudé.
2. Číslo je dělitelné třemi, jestliže ciferný součet je dělitelný třemi.
3. Číslo je dělitelné čtyřmi, jestliže je poslední dvojčíslí dělitelné čtyřmi.
4. Číslo je dělitelné pěti, jestliže končí nulou nebo pětkou.

Funkce je složená, pokud je tvaru f ( g ( x ) ) ‍ . Jinými slovy, jde o funkci uvnitř funkce, neboli funkci funkce. Například ⁡ ‍ je složená, protože položíme-li f ( x ) = cos ⁡ ‍ a g ( x ) = x 2 ‍ , pak ⁡ ( x 2 ) = f ( g ( x ) ) ‍ .

Funkce sudá a lichá

Sudou, anebo lichou funkci poznáme snadno z grafu funkce. Jestliže je graf osově souměrný podle osy y, pak se jedná o funkci sudou. V případě, že je graf funkce středově souměrný podle počátku soustavy souřadnic, pak se jedná o funkci lichou. f(x)=f(-x).

Jak poznat o jakou funkci se jedná

U lineární funkce, když máme nějakou změnu x, která je stejná, když se nám x mění o nějakou stejnou hodnotu, tak se nám i y musí měnit o stejnou hodnotu, ta změna musí být konstantní. Pokud se při změně x mění y o stále stejnou hodnotu, pak se jedná o lineární funkci.Funkce sudá a lichá

Sudou, anebo lichou funkci poznáme snadno z grafu funkce. Jestliže je graf osově souměrný podle osy y, pak se jedná o funkci sudou. V případě, že je graf funkce středově souměrný podle počátku soustavy souřadnic, pak se jedná o funkci lichou. f(x)=f(-x).Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku rozlišovat sudá a lichá čísla.

3. Číslo je dělitelné třemi, je-li jeho ciferný součet dělitelný třemi. 4. Číslo je dělitelné čtyřmi, je-li jeho poslední dvojčíslí dělitelno 4.

Jak poznám že je číslo dělitelné devíti : Číslo je dělitelné devíti, právě když je jeho ciferný součet dělitelný devíti. Číslo jsme rozdělili na dvě části: • zelenou, která je dělitelná devíti bez ohledu na to, jaké cifry číslo obsahuje, červenou (ciferný součet), která nemusí být dělitelná devíti, ale když dělitelná devíti je, je devíti dělitelné celé číslo.

Jak poznám že je funkce složená : Funkce je složená, pokud je tvaru f ( g ( x ) ) ‍ . Jinými slovy, jde o funkci uvnitř funkce, neboli funkci funkce. Například ⁡ ‍ je složená, protože položíme-li f ( x ) = cos ⁡ ‍ a g ( x ) = x 2 ‍ , pak ⁡ ( x 2 ) = f ( g ( x ) ) ‍ .

Jak se Derivuje složená funkce

Složená je taková funkce, která má ve svém argumentu ještě další funkci. Pro zjednodušení označujeme vnitřní funkci proměnnou t . Pro derivaci složené funkce platí: Derivujeme nejprve vnější funkci a potom násobíme derivací vnitřní funkce.

Sudost. Funkce je sudá, pokud splňuje jednoduché pravidlo — když do funkce vložíte prvek x a poté inverzní prvek −x, pak musí funkce vrátit stejnou výslednou hodnotu. Typickou sudou funkcí je funkce f(x) = x2. Pokud ji zavoláte s argumenty 6 a −6, získáte: f(6) = 36 a f(−6) = 36.Funkce je klesající tehdy, když s rostoucí hodnotou x klesá hodnota y. Funkce f je klesající, právě když pro všechna x_1,x_2\in D(f) platí: Je-li x_1 < x_2, pak f(x_1) > f(x_2).

Jak poznat že je funkce omezená : Jestliže je funkce omezená shora, znamená to, že funkční hodnoty nepřekročí určitou horní hranici. V případě, že je funkce omezená zdola, pak všechny funkční hodnoty neklesnou pod určitou dolní hranici. Jestliže je funkce omezená shora i zdola, pak řekneme, že je to funkce omezená.