Když Julius Caesar v roce 46 př. n. l. zavedl juliánský kalendář, srpen byl prodloužen na 31 dní. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň převeden jeden den ze září do října a jeden den z listopadu do prosince, a tak bylo rozrušeno Sósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců.Počet dnů se v jednotlivých měsících mění tak, aby první den měsíce byl totožný s příchodem,,nového Měsíce" na nebi. Rok takovéhoto měsíčního kalendáře pak má střídavě 354 a 355 dnů. Tento rok je tedy kratší o 10-12 dnů oproti roku podle slunečního kalendáře, který používá většina obyvatel Země.etymologie. Označuje měsíc, kdy se srpem sklízí obilí. Pochází z praslovanského *sьrpьnъ, resp. *sьrpъ, které pochází z indoevropského *serp- (ořezávat; srp).

Které měsíce mají 31 dnů : Měsíce v gregoriánském kalendáři

• Leden – 31 dní
• Únor – 28 dní (29 dní v přestupném roce)
• Březen – 31 dní
• Duben – 30 dní
• Květen – 31 dní
• Červen – 30 dní
• Červenec – 31 dní
• Srpen – 31 dní

Jak vznikl název srpen

Srpen. Osmý měsíc získal v češtině svůj název podle srpu. Jedná se totiž o „srpný měsíc“, tedy měsíc žní. V tomto období se zkrátka sklízela úroda, což se dělalo právě srpem.

Proč máme 12 měsíců : Za první úpravy v kalendáři může Julius Caesar, který od roku 45 př. n.l. zavedl Juliánský kalendář. Potvrdil tím zvýšení počtu měsíců na 12 (přidanými měsíci byly dnešní leden a únor). Starořímský kalendář, který se používal před Juliánským, měl původně pouze 10 měsíců.

Český název měsíce se odvozuje od březosti samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašení bříz. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky March, německy März, slovensky Marec) odvozen od latinského Martius, což bylo pojmenování podle mytologického Marta, boha války a zemědělství.

Název měsíce má slovanský původ a není jisté, od čeho je odvozen. Může připomínat, že v červnu se červenají jahody, třešně a jiné plody. V červnu se také začínají objevovat červi v dozrávajícím ovoci. V tomto měsíci se také dříve sbírali brouci červci, ze kterých se získávalo červené barvivo pro textil.

Jak vzniklo slovo červen

Jméno je odvozeno od červů, snad podle červců, kteří se dříve sbírali pro výrobu barviva, nebo podle plodu včel, jehož je v této době hojnost. Od stejného základu bylo odvozeno i jméno pro červen a tyto dva měsíce se kdysi označovaly jako „červen menší a větší“ resp. „červen první a druhý“.Názvy označující kalendářní měsíce jsou v češtině velmi starobylé, pocházejí až z praslovanštiny. Naši předkové v nich zachycovali nejtypičtější přírodní jevy, které měli spojené s tím kterým obdobím, případně práce, které se v tu dobu vykonávaly. Určité názvy se používají jen v češtině, třeba leden nebo únor.Český název měsíce se odvozuje od dubů, kterým během tohoto měsíce začíná růst listí. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky April, německy April, slovensky Apríl) odvozen od latinského Aprilis. Původ tohoto slova je nejasný.

Český název měsíce se odvozuje od dubů, kterým během tohoto měsíce začíná růst listí. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky April, německy April, slovensky Apríl) odvozen od latinského Aprilis.

Proč se květnu říká máj : Nový název postupně z češtiny vytěsnil starý. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky May, německy Mai, slovensky Máj) odvozen od latinského Maius, což bylo pojmenování podle mytologické bohyně Maia.

Proč se jmenuje červenec : Název červenec je původně malý červen, přípona zde vyjadřuje následnost, červenec následuje po červnu. Začíná zrát první ovoce červené barvy. Červenec označuje období, kdy už je všechno červené ovoce, které ještě jen začalo zrát v červnu, už zralé.

Jak vzniklo slovo červenec

Název červenec je původně malý červen, přípona zde vyjadřuje následnost, červenec následuje po červnu. Začíná zrát první ovoce červené barvy. Červenec označuje období, kdy už je všechno červené ovoce, které ještě jen začalo zrát v červnu, už zralé. Červenec také může být slangový název pro načervenalou rudu, wurtzit.

Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce se odvozuje od březosti samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašení bříz.Stejně jako u října v češtině jeho název pochází od říje. Vznikl ze slovního spojeni za říje (tedy během říje), staročesky za řuje. Ze starého slova řúti vzniklo současné řváti. Září je proto obdobím, kdy se zvěř páří a vydává typické zvuky – řve.

Kdy se dává pusa pod stromem : Prvomájové políbení

S prvním májem se pojí ještě jedna láskyplná tradice – polibek pod rozkvetlým stromem (nejlépe prý pod rozkvetlou třešní). Každá žena či dívka, která je pod ní políbena, bude celý následující rok oplývat krásou, přitažlivostí a neuschne.