A po hodování velikánský sál hladce voskovaný čekal již na bál; ještě k tomu na tu dvorní švandu nejslavnější karlovarskou bandu objednal si král. To je konec písně: zdráv buď Lávra král! Kukulín ho vždycky holil a stříhal, neb to nikdy najevo nevyšlo, jak tajemství až do basy přišlo a z basy na bál.Posud krále Lávru chválí irský lid, nebyl ani tyran, nebyl taky žid, nenabíjel cizím svoji kasu, rekrutýrkou nesužoval chasu, nedal chudé dřít. Jenom jednu slabost ten král dobrý měl, že jest na holiče tuze zanevřel: dal se holit jenom jednou v roce, dlouhé vlasy po krku široce nosil jak roj včel.Král Lávra od spisovatele Karla Havlíčka Borovského je báseň z roku 1854 na motivy irské lidové pověsti, jíž počátkem 17. století zaznamenal irský kronikář Seathrún Céitinn. Podobná pověst se tradovala v Cornwallu o králi Markovi (známém z legendy o Tristanovi a Isoldě) a v řecké mytologii o králi Midasovi z Frýgie.

Na co zemřel Borovský : TuberkulózaKarel Havlíček Borovský / Příčina úmrtí

Karel Havlíček Borovský zemřel na TBC v necelých pětatřiceti letech 29. července 1856. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.

Co je král Lávra za žánr

PoezieKrál Lávra / Žánr

Jak končí Krest svateho Vladimíra : Perun to ale odmítne, a tak ho car Vladimír nechá zavřít. Když je Perun uvězněn, zjistí se, že na něj není žádný zákon, a tak je poslán před soud vojenský, který ho odsuzuje k utopení v Dněpru. Poté ho přivážou ke koňskému ocasu, vláčí ulicemi a nakonec je utopen.

Epigram je krátká báseň. Jedná se většinou o satiristickou báseň, která je na konci vtipně zakončená a to pointou. Epigram totiž řeší lidské chyby a nedostatky, které se projevují ve společnosti. Takové dílo může být rýmované, ale i nerýmované.

není zkratkou druhého křestního jména, nýbrž jde o příjmení Havlíček, které nesmí být zkracováno, zatímco Borovský není příjmení, ale literární přídomek podle vesnice Borová, kde se Karel Havlíček 31. října 1821 narodil.

Čím byl známý KH Borovský

Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození (Borová).V Brixenu byl Havlíček zpočátku ubytován v hotelu Zum Elephanten (U slona, nebo U slonů), kde se rychle seznámil s dalšími vyhnanci – s Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848, a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se zde ocitl kvůli dluhům.satirická skladba o 10 zpěvech (na konci každého zpěvu je ,,Konec prvního zpěvu“…)

Věčná vaše píseň: „Jaká slast milovati českou vlast! “ – Má-li však mít z vaší lásky zisku, nedávejte písně své do tisku. Odkud vzalo – zkouším žáky – jméno Rakous počátek – „Od raků, neb oni taky chodí pořád nazpátek!

Kdo vymyslel Epigram : Epigramy je dílo Karla Havlíčka Borovského z roku 1845. Vznikly během pobytu v Moskvě (1842-1845), kde pracoval jako vychovatel v rodině profesora Pogodina. Některá data mohou pocházet z datové položky. Autor v díle satiricky kritizuje dobové společenské poměry.

Jak dlouho byl Borovský v Brixenu : Severoitalské městečko Brixen pulsuje vánoční atmosférou i přesto, že není zahaleno romantickou sněhovou pokrývkou. Přesně před sto šedesáti lety, 22. prosince 1851, sem přivezl spěšný koňský dostavník Karla Havlíčka Borovského, který tu strávil ve vyhnanství téměř tři a půl roku.

Proč byl Borovský vyhnán do Brixenu

Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Alexander Bach císaři Františku Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salcburku. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečné opatření a zvolil odlehlý Brixen v tehdejším jižním Tyrolsku.

Epigram je krátká satirická báseň (často má jen dva verše), která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém. Známým českým autorem epigramů byl Karel Havlíček Borovský, také dalším velice známým spisovatelem tohoto žánru byl římský satirik Martialis.V Brixenu byl Havlíček zpočátku ubytován v hotelu Zum Elephanten (U slona, nebo U slonů), kde se rychle seznámil s dalšími vyhnanci – s Johannem Aloisem Schallhammerem, účastníkem revoluce roku 1848, a důstojníkem Rudolfem Hebrem, jenž se zde ocitl kvůli dluhům.