Vlaštovky odlétají o něco dříve, většina již v první polovině září. Jiřičky převážně v druhé polovině září a někdy se zdrží až do začátku října. To záleží na počasí a také na tom, kdy jejich hnízda opustí poslední mláďata.Začátkem září je již většina vlaštovek připravena k odletu do Afriky, kde přečkávají nevlídnou evropskou zimu. Nedočkavě poletují a houfují se na drátech telefonního vedení. Většinou odlétají společně se svými mláďaty během září. Někteří opozdilci se však zdržují na hnízdištích až do října.Na konci března a během dubna přilétají např. vlaštovky obecné (Jižní Afrika), jiřičky obecné, pěnice černohlavé, slavíci obecní (Afrika) a rákosníci. Objevují se i naši stěhovaví dravci – např. moták pochop a v dubnu včelojed lesní.

Proč někteří ptáci odlétají do teplých krajin : Na migrační cestu se pravidelně vydává méně než 20 % z více než 10 tisíc ptačích druhů. Opeřenci vykonávající migraci se označují jako tažní či stěhovaví ptáci. Důvodem migrace je hlavně dostupnost potravy, obecněji vytěžení dvou či více biotopů, jejichž vhodnost pro život ptáků se sezónně proměňuje.

Co odpuzuje vlaštovky

Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.

Proč vlaštovky sedí na drátech : Zamlouvá se jim parádní výhled (potravu či nebezpečí zahlédnou snadno zdálky, nic jim nebrání v rozhledu a jen tak nějaký predátor na ně nemůže) a jejich pařátky se na dráty snadno chytají. To platí i pro další ptáky.

Všichni ptáci neodlétají před zimou do teplých krajin. Ale vlaštovky by u nás v zimě umřely hlady. Chytají komáry a mouchy a komáři a mouchy v zimě nelétají. A tak se na podzim vlaštovky slétají na elektrické dráty za vesnicí a chystají se, že spolu odletí.

Preferovanými místy k hnízdění jsou pro vlaštovky tradičně chlévy, kravíny, vepříny a další místa s chovy hospodářských zvířat, v jejichž blízkosti vždy nacházely dostatek potravy.

Kam migrují vlaštovky

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) je nejrozšířenějším druhem vlaštovky. Hnízdí v severní Africe, Evropě, Asii a Severní Americe, na zimu většinově táhne do subsaharské Afriky, jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie a Jižní Ameriky.V únoru se vrací skřivani, špačci a čejky, v březnu čápi, konipasi, drozdi, holubi hřivnáči, strnadi či červenky. V dubnu přilétají zpět vlaštovky a jiřičky či pěnice. V květnu jsou to poslední tažní ptáci jako například ťuhýci či rorýsi.Poskytněte jim alternativní místa pro hnízdění Jedním z nejlepších způsobů, jak vlaštovky vyplašit, je poskytnout jim jiné místo pro hnízdění v blízkosti vašeho domu. Instalace umělých hnízd na stromech, pod okapy nebo pod přístřešky může přilákat vlaštovky na místa, která pro vás nejsou rušivá.

Vlaštovka a jiřička, stejně jako všechny volně žijící druhy ptáků i jejich hnízda (prázdná i obsazená) jsou chráněny zákonem 114/92 Sb. Nemůžeme je tedy odstranit.

Proč ptáky nezabije proud : Z prostého důvodu: ptáci nejsou spojení s ničím dalším, co by se země dotýkalo. Elektrony tedy nejsou schopné jejich těla využít jako cestu, neuzavře se elektrický obvod a ptáky neprotéká žádný proud.

Co odradí vlaštovky : Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.

Co jedí malé vlaštovky

Vhodné potraviny z naší kuchyně jsou např. neslaná vařená rýže a brambory, strouhaná mrkev, vločky, syrové maso nebo lůj. Čím rozmanitější potravu v krmítku nabídneme, tím více druhů pozorujeme.

Čápi bílí hnízdící v ČR se od listopadu do února shromažďují v travnatých oblastech afrických savan a stepí. Při průtahu Afrikou čápi využívají okolí vodních ploch, kde tráví delší přestávky na tahu. Nálezy našich ptáků v zimních měsících pocházejí z Etiopie, Keni, Ugandy, Tanzanie, Mosambiku a Zimbabwe.Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) je nejrozšířenějším druhem vlaštovky. Hnízdí v severní Africe, Evropě, Asii a Severní Americe, na zimu většinově táhne do subsaharské Afriky, jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie a Jižní Ameriky.

Odkud kam teče proud : Proud je definovaný jako pohyb volných nosičů náboje. Pokud je elektrické pole zdroje (baterie) uvede do pohybu, začnou se celkem spořádaně pohybovat od záporného ke kladnému pólu zdroje. Samozřejmě, obvod musí být uzavřený, tak jako řetěz. Přitom předají energii spotřebiči.