Se zvyšující se nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu o 1°C každých 150 m výšky, nezávisle na zeměpisné šířce, ta však výrazně ovlivňuje sezónní a denní kolísání teploty (rozdíl na slunci a ve stínu, vítr).Teplota vzduchu

Na každých 100 metrů nadmořská výška klesá 0,6 °C. Avšak může nastat situace opačná. Pokud s nadmořskou výškou teplota vzduchu stoupá je tento jev nazýván teplotní inverze.Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.

Proč horní hranice troposféry dosahuje v létě větší výšky než v zimě : Vertikální mohutnost troposféry však závisí nejen na zeměpisné šířce, ale také na teplotě vzduchové hmoty a roční době. Tlak vzduchu v nadmořské výšce 0 m je v průměru 1013 hPa, ve výšce 5500 m (polovina vertikálního rozsahu troposféry) je 500 hPa, na horní hranici troposféry kolem 250 hPa.

Jak se mění teplota a srážky s nadmořskou výškou

Teplotní gradient

Za normálního rozložení teploty vzduchu, říká se mu také stabilní zvrstvení (bez inverze), platí, že na 1000 vertikálních metrů teplota poklesne o 6,4 °C. To znamená, že šířená poučka 100 m/1 °C se poměrně výrazně odchyluje od pravdivé hodnoty 100 m/0,64 °C.

Proč je na horách chladno : Dolní vrstvě atmosféry od povrchu až do osmnácti kilometrů se říká troposféra. Za normální situace v ní teplota vzduchu s výškou klesá. Na horách je tedy chladněji než v nížině.

Krajina s nadmořskou výškou do 200 m se nazývá ROVINA Krajinu s nadmořskou výškou od 200 m výše označujeme jako VYSOČINA). Místo, kde se stékají řeky, se jmenuje SOUTOK Okamžitý stav ovzduší na určitém místě v určitém čase je POČASI + 2. Krajinu na obrázcích porovnejte podle výškových rozdílů.

Vzduchový obal Země – atmosféra – má tloušťku několik set kilometrů. S rostoucí výškou nad zemským povrchem se hustota vzduchu zmenšuje. Atmosféra postupně řídne, přechází do meziplanetárního prostoru a nemá tedy přesnou horní hranici. Troposféra dosahuje do výšky přibližně 18 km.

Jaká je nejvyšší teplota ve vesmíru

Podle dnes nejvíce uznávaných fyzikálních teorií o vesmíru je patrně maximální možnou teplotou takzvaná Planckova teplota – přibližně 1.42×1032 kelvinů.1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.S výškou klesá tlak, vzduch se rozpíná a ochlazuje se. Při sestupném pohybu vzduchu je tomu naopak. Rozdíl činí až 30 stupňů Někdy však v určité vrstvě vzduchu teplota s výškou roste. Pak mluvíme o zvratu běžného průběhu teploty s výškou, tedy o inverzi.

Rozdělení intenzit srážek

intenzita	déšť [mm/h]	sněžení [cm/h]
slabá	0,1 – 2,5	<0,5 : neovlivňuje dohlednost
mírná	2,6 – 8	0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená
silná	8 – 40	>4 : dohlednost zhoršená již na 500 m
velmi silná	>40	krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m

Jak se mění atmosfericky tlak s nadmořskou výškou : S rostoucí nadmořskou výškou atmosférický tlak klesá. Na každých 100 m výšky klesá tlak asi o 1,3 kPa.

Proč je na horách chladněji než v nížinách : Když jste byli na horách, určitě vás už někdy napadla otázka: Jak to, že na horách je chladněji, než dole v nížině Přitom přece víme, že teplý vzduch stoupá vzhůru. Logicky by tedy mělo být na horách tepleji, než dole v nížině.

Proč na horách více prší

Nejvíce srážek spadne obvykle v horských oblastech, a to především na návětrných stranách. Větší srážkové úhrny v horách způsobuje jejich povrch (orografie). Na horách je zpravidla více oblačnosti a méně slunečního svitu než v nížinách.

Reliéf v geografii, též georeliéf, je odborný pojem geografie a geografických disciplín ve věcném významu slovního spojení „tvářnost neboli vzhled povrchu“ (reliéf) Země, v případě užití složeného slova georeliéf s jednoznačným významem spojeným s jeho první částí geo-, týkající se Země.Setkáváme se s termíny nížina a vysočina (viz výše). Nížiny jsou území o nadmořské výšce 0 – 200 m (300 m) s rovinatým charakterem a max. relativní vertikální členitostí do 75 m. Vysočiny jsou území s nadmořskou výškou nad 200 m (300 m) a relativní vertikální členitostí větší než 75 m.

Kolik musí jet letadlo aby Vzletlo : Aby letadlo vzlétlo, musí dosáhnout patřičnou rychlost vůči vzduchu, u našich dvou typů znovu okolo 200 km/h.