Proč se ale na Velikonoce mrská Ve světě ale Češi mají naprosto mimořádnou tradici – to, že chlapci chodí mrskat děvčata, je v Evropě docela rarita. „Věřilo se, že se z čerstvých proutků na děvčata přenáší nová síla a krása,“ říká etnograf Dalibor Hobl.Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.Slovo pomlázka je odvozena od slovesa „pomladit“, ze strany mužů se nemá jednat o žádné bití, ale symbolický akt. Podle tradice se vše podniká proto, aby ženy zůstaly svěží a zdravé po celý rok. Ovšem původně se lidé vypláceli navzájem.

Kdy se Sleha pomlázkou : Tvorba pomlázky podle tradice připadá na Bílou sobotu. Ve stejný den mezitím ženy a dívky připravují a barví velikonoční vajíčka. Pomlázku by však její majitel měl nejprve ozdobit jen bílou stužkou. Další barevné stužky pak postupně přidávají ženy, které muž s pomlázkou vyšlehá.

Kde Koleduji holky

V Čechách zcela ojedinělým zvykem, typickým pro Orlické hory a jejich podhůří, je holčičí koleda. Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.

Kdy chodí mrskat holky : Většinou chodí na koledu chlapci a pomlázkou “omladí” dívky. Ale v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky – jedná se o přestupný rok. Pravda je, že kluci i holky můžou “šlehat – mrskat” každoročně – kluci v pondělí do oběda a holky odpoledne.

Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.

Tradice tvrdí, že kdo se na Velký pátek bude „hrabat“ v zemi, čeká ho rok smůly. Tudíž poklady ano, ale jenom očima. Co se týká „majetku“, hospodyně by v tento den měla dávat pozor, aby z domácnosti nebylo nic odneseno, nic se nepůjčuje a nemělo by viset ani prádlo. Jinak se majetek rodiny rozuteče.

Co se muze na Bílou sobotu

Charakteristika Bílé soboty v římskokatolické tradici

Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.Zatímco někde chodí dívky o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi, jinde chodí o týden později. Záznamy o těchto zvycích přitom sahají daleko do minulosti. Podle obecních kronik byla tzv. dámská koleda zcela běžným zvykem již ve 20.Zatímco někde chodí dívky o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi, jinde chodí o týden později. Záznamy o těchto zvycích přitom sahají daleko do minulosti. Podle obecních kronik byla tzv. dámská koleda zcela běžným zvykem již ve 20.

den naruby, kdy ženy mohou požádat své partnery o ruku. Tato tradice se potom často přelévá až do Velikonoc, protože v některých oblastech České republiky o Velikonocích na přestupné roky chodí koledovat dámy, nikoliv pánové. Tato tradice přitom platí beze zbytku, tedy včetně výroby pomlázky a vyplácení pánů.

Kdy mají holky koledu : Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.

Co se nesmí dělat na velikonoční sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

Proč se nesmí věšet prádlo na Štědrý den

Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.

Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.Začíná obvykle po sobotním soumraku svěcením ohně před chrámem. Od něho si věřící zapalují svíce, které jsou symbolem světla, to Kristus přinesl světu. Během vigilie věřící čekají, až zvony (které se od Zeleného čtvrtka nepoužívaly) oznámí Kristovo zmrtvýchvstání.

Co se dělá na Bílou sobotu v kostele : Na Bílou sobotu si připomínají křesťané den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Obvykle se u "Božího hrobu" (místo v kostele, kde je položena socha Ježíše) střídají věřící v hlídání Božího hrobu a v tichu rozjímají. Bílá sobota končí západem slunce a pak už nastupuje Velikonoční vigilie.