Čím škodí těžba rašeliny Že těžba rašeliny ničí cenné biotopy, se moc neví, distributoři pytlů se substráty se tím nechlubí a osvěta pokulhává. Navíc bližší azalka na zahradě než nějaké brebery v Pobaltí, tak to prostě je.Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety. Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně.Přírodní rašelina je vhodná na všeobecné zlepšení zahradních půd, k jejich prokypření, vylehčení, provzdušnění a úpravě pH. Rašelina je čistý přírodní produkt bez přísad. Použití: Rašelina se používá pro pěstování kyselomilných rostlin a pro zlepšování půd.

Jak nahradit rašelinu : Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou. Prodat se dá všechno. I částečně rozložený organický materiál, rašelina.

Jak se tvoří rašeliniště

Ze zbytků rostlin, které se z důvodu nedostatku kyslíku pod vodou nemohou dostatečně rozložit, se v močálech vytváří první rašelina. Přibývající srážky a nedostatek živin podporují růst rašelinných mechů, které částečně vytvářejí uzavřené mechové porosty. Zpočátku vznikají rašeliny s malou mocností.

Na co se používá rašeliník : Hodí se na vnější použití, poslouží k léčbě kožních onemocnění, tedy některých druhů ekzémů, lupénky, při léčbě akné nebo dokonce omrzlin. Může také poskytnout první pomoc při bolestivém bodnutí hmyzem. Dokonce jsem našel i informaci, že rašeliník je možné používat jako prevenci proti obtížnému hmyzu.

Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se. Rostliny se tak samy podílejí na vytváření podkladu, na kterém pak dále rostou a aktivně tak ovlivňují prostředí, ve kterém žijí.

Rašelina je nemladší hornina, je to hornina čtvrtohor, jejich posledního období – holocénu 10000 – max. 12000 let stará.

Co léčí rašelina

Rašelinové zábaly pomáhají při léčbě:

artróz a bolestí kloubů svalových kontraktur. ekzémů a akné pomáhají snížit napětí a stres.Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.Rašeliniště se zakládá obdobně jako jezírko. Jediným rozdílem je vybudování přepadu v hloubce asi dvaceti centimetrů, který odvádí přebytečnou vodu. Přepad může posloužit i esteticky – jako občas zaplavované řečiště s vlhkomilnými druhy rostlin. Hotové jezírko naplňte čistou rašelinou.

Roste na místech, které nazýváme rašeliniště. S těmi se můžeme setkat na dlouhodobě vlhčích místech, jako jsou vlhké lesy, bažiny, mokřady, břehy a také některé hráze skal. Smrtí lodyžek rostliny rašeliníku, které se při rozkladu smíchají s dalšími prvky, dávají vzniku rašeliny.

Z jaké rostliny vzniká rašelina : Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se. Rostliny se tak samy podílejí na vytváření podkladu, na kterém pak dále rostou a aktivně tak ovlivňují prostředí, ve kterém žijí.

Co hnojit rašelinou : pro přihnojení pro veškerého ovoce a zeleniny (salát, rajčata, papriky,bylinky nebo jahodníky), ovocných a okrasných stromů a keřů používá se k přípravě pěstebních substrátů, a to i pro kyselomilné rostliny (azalky, rododendrony či borůvky)

Jak hluboké je rašeliniště

Rašelina vzniká postupem času z rozložených rostlin. Na některých místech hloubka rašelinového pole dosahuje až 10 metrů.

Rašelina prohřívá, tím působí na lepší prokrvení tkání a tím látkové výměny. Slatinové koupele přispívají mimo jiné k lepší kondici, celkové jemnosti a elasticitě pokožky těla, osvědčují se pro citlivou, suchou pokožku s chronickým atopickým ekzémem nebo lupénkou.Rašelinové zábaly pomáhají při léčbě:

pohybového aparátu (zejména onemocnění degenerativního nebo úrazového původů (fáze hojení)) artróz a bolestí kloubů svalových kontraktur.

Jak vylepšit těžkou půdu : Těžké půdy je výhodné hnojit hnojem, který půdu nejenom vyživí, ale také prohřeje. Těžká půda obsahuje ve srovnání s písčitou mnoho jílovitých částic. Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo.