Žito je vedle pšenice druhou nejčastěji používanou obilovinou pro výrobu mouky. Zatímco pšeničné mouky jsou jasně bílé nebo lehce nažloutlé barvy, žitné mouky charakterizuje našedlá až šedohnědá barva. Nejčastěji se používají na výrobu chleba.Zrno se používá na chlebovou mouku, jako náhražka kávy (melta), k výrobě perníků, jako krmivo či se z něho vyrábí alkohol (gin). Žito obsahuje lepek. Křížením žita a pšenice vznikl mezidruhový kříženec tritikále zvaný žitovec. Žito není opylováno hmyzem, ale větrem.Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.

V čem je lepší žitná mouka : Vláknina v žitné mouce pomáhá urychlit průchod potravy střevy a také snižuje množství žlučových kyselin v žaludku, které vedou ke žlučovým kamenům. Proto potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako je právě žito a produkty z žitné mouky, jsou tak prospěšné pro vaše trávení a odstraňování odpadu z vašeho těla.

Co se vyrábí z žita

Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin. Nutriční hodnota žita je velmi vysoká. Obilky obsahují asi 70 % sacharidů, 9 – 15 % bílkovin, 1,5 % tuku, důležitou vlákninu a pestrou škálu minerálních látek (draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další).

Jak vypadá žito : Je to jednoletá nebo dvouletá obilovina, která dorůstá výšky 60 až 150 cm. Ve výjimečných případech dosahuje výšky až 2 m. Stébla jsou trsnatá, přímá, lysá a nahoře jsou pýřitá. Stébla mají 3–6 kolének, které rozdělují stéblo na jednotlivé články (internodia).

Těžko si lze představit pekárenský obor bez žita. Tato obilnina je svou nízkou náročností na klimatické podmínky nejvíce rozšířena v zemích s mírným a chladným podnebím. Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin.

V bílkovinách žitné mouky je obsaženo kolem 45 % sekalinu a dalších bílkovin patřících k lepku. Ve 100 g žitného chleba je tedy 6,5 g celkových bílkovin a z tohoto množství je cca 2,9 g lepku. To je 29 g lepku na kg chleba.

Proč nejíst pšenici

Podle některých odborníků vlivem propustného střeva procházejí prozánětlivé látky střevem do mozku, kde způsobují u geneticky predisponovaných dětí zánět a autismus. Ve studiích se ukazuje, že pšenice, zejména gliadin, lektiny a další látky nezpůsobuje jen alergii, ale take zánět a propustné střevo, jak ukazují studie.Žitný chléb obsahuje více vlákniny, ale i minerálních prvků a vitaminů. Díky přírodní fermentaci žitné mouky pomocí kvasinek je lépe stravitelný, a naše tělo tak může všechny prospěšné látky lépe vstřebat. Má také nízký glykemický index, a tak vás už hodinku nebo dvě po jeho pozření nepopadne „vlčí“ hlad.Žitná celozrnná hladká mouka je vhodná na přípravu domácích chlebů a kvásku, na pečení slaných i sladkých pokrmů a sladkého pečiva. Oblíbené jsou žitné rohlíčky, žitné palačinky, medovník a další recepty. Žitnou mouku lze použít samotnou nebo v kombinaci se špaldovou či pšeničnou moukou.

Žito pochází pravděpodobně z oblastí střední Asie, ze Zakavkazska možná až z oblastí Tibetu a Pamíru. Je pravděpodobné, že rostlo jako plevel v pšeničných porostech a při setí pšenice ve vyšších polohách jako odolnější plodina v těchto porostech postupně převládlo, až se vyskytovalo v téměř čisté kultuře.

Co se dělá z obili : Z obilovin se vyrábí především pečivo, těstoviny, ovesné vločky, cornflakes, jáhly, kroupy. Obiloviny jsou dobrým zdrojem sacharidů. Jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek, vlákniny a rostlinných bílkovin.

Kde je nejvíce lepku : Jedná se např. o různé polévky, omáčky, kečupy, majonézy, studené emulgované omáčky, hořčice, sójové nebo sójové omáčky, různá ochucovadla, uzeniny, konzervy, paštiky, výrobky z mletého masa, sójové a ostatní rostlinné náhražky masa jako je např. klaso či robi, různé kypřící prášky, pudingy, cukrovinky a zmrzliny.

Co má nejvic lepku

V čem je nejvíce lepku Nejvíce lepku se nachází v potravinách z pšenice, ječmene, žita a ovesa. Pečivo, těstoviny, obilné výrobky a některé omáčky jsou často zdrojem lepku.

Čím nahradit pšenici Omezená konzumace pšenice tělu prospěje, pokud ji nahradíte její vhodnou alternativou. Tou mohou být například kroupy, jáhly, žito, pohanka, quinoa, amarant, tef nebo třeba čirok v jejich přirozené podobě.ječmenné kroupy nejlépe nahradí čirok či slzovka, pšeničný kuskus nahradí kuskus z kukuřice, bulgur nahradí třeba quinoa, jáhly nebo pohanka.

Jaký je nejzdravější chléb : Chleba se má balit vychladlý, protože vlhkost způsobuje rychlejší plesnivění. Nejzdravější je chléb celozrnný -obsahuje osmdesát procent celozrnné mouky, která má víc vlákniny. Protipólem je „jedlý polystyren“. Jednu vietnamskou rodinu české pochoutky opravdu zmátly.