Atmosféra Země

Mezosféra – sahá od 50 km až do 80–85 km.Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách průměrně 10 až 50 km nad hladinou moře. Spodní hranice stratosféry kolísá podle zeměpisné šířky a vlastností vzduchové hmoty od 7 do 18 km. Stratosféra je od další vrstvy oddělena stratopauzou.Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.

V jaké vrstvě atmosféry se odehrává počasí : Troposféra má rozhodující vliv pro formování počasí. Tlak a teplota vzduchu v této vrstvě klesají téměř lineárně s výškou. Pokles teploty je asi 0,6°C na každých sto metrů.

V jaké výšce začíná vesmír

Kármánova hranice je všeobecně přijímaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 km nad povrchem Země. Jejím autorem je Theodore von Kármán, inženýr a fyzik maďarsko-amerického původu, a v současné době je hodnota uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI).

Kolik je kyslíku v atmosféře : Složení atmosférického vzduchu: 78 % dusík. 21 % kyslík. 0,04 % oxid uhličitý

ozonová vrstva (ozonosféra), se nachází ve výšce přibližně 15 až 50 km nad zemským povrchem. Ozonová vrstva působí jako „UV filtr“, tedy jakýsi štít, který brání pronikání škodlivého krátkovlnného UV záření k zemskému povrchu.

1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.

Kde je nejvetsi teplo na Zemi

Nejvyšší kdy na Zemi naměřená teplota je 56,7 °C, která byla naměřena v roce 1913 v Údolí smrti v USA. Nejnižší teplota určená pozemním měřením, −89,2 °C, byla naměřená 21. června 1983 na Sovětské polární stanici Vostok v Antarktidě. 10.I teplotu 100°C vydrží člověk v suchém vzduchu, ale jen necelých 30 min – proto pozor v sauně! Teplotu 70°C vydrží asi 1 hodinu, na krátký okamžik pak prý snese teplotu až 160°C, ale nikomu to nedoporučujeme. Vlastní organismus našeho těla, tedy základní buňky tolerují však pouze výkyv teploty od –1°C do 45°C.Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.

Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země. Všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu. Od této hranice se místo termínu nadmořská výška již používá termín vzdálenost od Země.

Kde je konec vesmíru : Vesmír je celý viditelný, končí za sférou stálic, jejíž poloměr je jen několikanásobek poloměru centrálně situované kulové Země. Aristotelovská fyzika – musela se vypořádat s děním v okolním světě, na obloze a skutečností, že Země má podobu koule.

Kolik vzduchu potřebuje člověk : Uvádí se, že člověk potřebuje na hodinu 15 až 25 m³ vzduchu. V pokoji 5 × 4 metry je kolem 50 m³ vzduchu. Jeden člověk ho tedy vydýchá za dvě až tři hodiny, čtyřem lidem nebude stačit ani na hodinu.

Kde začíná vesmír

Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

Ozonová díra letos pokrývá téměř celou Antarktidu. Je jedna z největších a nejhlubších v posledních letech. Přispěly k tomu trvale chladné teploty a silné polární víry (tzv. cirkumpolární větry).Ozonová vrstva se nachází ve stratosféře ve výšce 25–35 km nad zemí. Nejtenčí ozonová vrstva je nad severním a jižním pólem. Z toho důvodu došlo k nárůstu výskytu rakoviny kůže a poškození zraku právě v oblastech, které jsou blízko pólu, jako je Nový Zéland nebo Patagonie.

V jaké výšce létají letadla : kdekoliv jinde než je stanoveno v a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou. S výjimkou, kde je v letovém povolení určeno jinak, traťové VFR lety v hladinách nad 5000 ft AMSL musí být prováděny v letové hladině příslušné pro trať, jak je stanoveno v tabulce cestovních hladin.