Současné druhy savců jsou potomky převážně nočních druhů, žijících v období druhohor. Plně denní formy savců se začaly objevovat až po vymírání na konci křídy v období počínajícího paleocénu před asi 66 miliony let. Větší savci se objevili už dříve než po miliónu let od události, která vyhubila dinosaury.Nejstarším známým druhem placentálního savce je nejspíš jurská Juramaia sinensis, pocházející z vrstev starých 160 milionů let. Déle známá je Eomaia (doslova „pradávná matka“) z období spodní křídy, tedy o stáří přibližně 125 miliónů let.Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů).

Kdy se vyvinuly ptačí : Ptáci pokládáni za potomky drobných teropodních dinosaurů, konkrétně maniraptorů (klad Pennaraptora a Avialae), z nichž se vyvinuli v období střední až svrchní jury, před více než 160 miliony let.

V jakém období vznikly první obratlovci

Opravdového rozkvětu dosáhli čtyřnožci až v karbonu, před 354–290 miliony let, kdy se rozrůznili jak morfologicky, tak způsobem života, a obsadili různé ekolo- gické niky. V tomto období se také objevili první blanatí obratlovci (Amniota).

Kdy nastal největší rozvoj savců : ve třetihorách, asi před 65 miliony let, nastal největší rozvoj savců, přizpůsobili se velikostí, stavbou těla, potravou a způsobem života všem prostředím na Zemi; osídlili nejen souš, ale pronikli i do vodního prostředí, říkáme, že savci osídlili všechny ekosystémy.

Doba produkce mléka (laktace), a tedy i kojení, je rozdílná v závislosti na druhu. Např. novorození ploutvonožci čepcolové jsou odstaveni po 4 dnech (jejich mléko obsahuje 80 % tuku a mláďata přibírají denně až 5 kg). Naopak samice šimpanze kojí mládě až tři roky.

Ptactvo obdivujeme nejen pro jejich zpěv a pro jejich let, ale jsou i ukazatelem stavu životního prostředí. Pojďme si připomenout, jak nám pomáhají: Snižují stavy škůdců v zemědělství, přispívají k rozšiřování semen rostlin a druhy živící se mršinami zase působí jako přírodní "hygienická služba".

Který pták u nás zůstává na zimu

STÁLÍ ptáci nikam neodlétají. Většinou jsou vázány na člověka, zůstávají v jeho nejbližším okolí. Patří mezi ně vrabec, hrdlička, straka, sýkorka nebo koroptev.Savci jsou rozmanitá skupina živočichů, přičemž každý druh má svou typickou stavbu. Obývají prakticky celou planetu zemi – žijí jak v polárních oblastech, tak v rovníkových oblastech, žijí ve vodě, v zemi i ve vzduchu. Většina z nás doma chová nějaké zvíře – nejčastěji psa nebo kočku.Největším savcem světa je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Nejdelším jedincem světa, který byl kdy zaznamenán byla samice plejtváka obrovského vyplavená v roce 1909 u Grytviken (Jižní Georgie, Falklandské ostrovy) v jižním Atlantiku, která měřila na délku 33,6 m.

Srst savců se skládá ze svrchní vrstvy zvané ochranné chlupy neboli pesíky, a spodní vrstvy neboli podsady. Pesíky jsou dlouhé, rovné chlupy, které podsadu přečnívají a mají ochrannou funkci. Pesíky jsou různě dlouhé a silné a jsou nositeli celkového zbarvení.

Co odpuzuje ptáky : Do kategorie mechanických odpuzovačů ptáků patří sítě proti holubům, hroty proti holubům, makety dravců a havranů. Makety havranů dodáváme ve dvou variantách – sedící havran, a létající havran k zavěšení. Jde o jednoduchý, ale účinný způsob plašení ptáků.

Čím odradit ptáky : Co se týká prostředků pro plašení ptáků, je tomu skutečně tak. Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.

Jaké ptáky můžeme vidět v zimě

Podle moravských ornitologů mezi ně patří především sýkory koňadra a modřinka, zvonek zelený či vrabec polní. Milovníky přírody, kteří ptákům chtějí během zimy pomoci, však odborníci nabádají ke správnému přikrmování.

Na cestě k africkým zimovištím urazí vlaštovky a jiřičky (ale také např. břehule říční, pěnice slavíkové, rákosníci, ťuhýci obecní, lejsci a čápi bílí a černí) asi 5 000 kilometrů. Druhy, které loví ve vzduchu za letu hmyz (např. jiřičky a vlaštovky), putují za denního světla a urazí tak přibližně 200 km denně.Stejně jako savci na souši, krmí svoje mláďata mateřským mlékem a dýchají vzduchem, jsou přizpůsobeni životu v moři, takže například místo nohou mají ploutve. Mezi mořské savce patří například: velryby, delfíni, kosatky, tuleni, lachtani a mroži.

Kdo má nejvetsi jazyk : Novou rekordmankou s nejdelším jazykem na světe se stala Chanel Tapperová. Její jazyk měří 9,75 centimetru a sedmnáctiletou teenagerku zapsali do Guinnessovy knihy rekordů. Chanel Tapperová je majitelkou nejdelšího jazyka na světě.