Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek. Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu.Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Na čem závisí podmět : Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Patří tedy do základních větných členů. Jeho rod je důležitý pro správnou koncovku v přísudku u příčestí minulého a celkově vlastně ovlivňuje jeho tvar. Podmět také není závislý na žádném jiném větném členu, jiné větné členy ho ale mohou klidně rozvíjet.

Jaké jsou podměty

Rozlišujeme podmět holý, rozvitý a několikanásobný.

Jak se ukazuje na podmět : Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Na podmět se ptáme: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě

V jakém pádě může být předmět

Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu.Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.zpravidla jednoznačně určuje koncovka slovesa ( Pracuju, Pracuješ) , ve 3. osobě se podmět nevyjadřuje, pokud byl již zmíněn v předchozí větě nebo jej lze uhodnout z kontextu, často se také nevyjadřuje všeobecný podmět ( vyjadřuje nekonkrétní osobu, či skupinu osob) či podmět neurčitý ( př.: Je mi chladno).

základ věty tvoří základní skladební dvojice, kterou tvoří podmět (podmětová část věty) a přísudek (přísudková část věty). Holou větu tvoří holý podmět a holý přísudek. Podmět je základní větný člen, mluvnicky nezávisí na žádném jiném výrazu ve větě. Vyjadřuje původce děje, nositele nebo cíl děje.

Co je neurčitý podmět : Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná. V televizi dávali [oni] film.

Jak se pozná doplněk : Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).

Co všechno může být podmětem

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Předmět (větný člen)

Předmět je rozvíjející větný člen. Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí.Doplněk vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno jen za určitého děje, např. Děvčata běhala bosa. Nebo vlastnost, která se doplňku přisuzuje dějem, např. Honzu zvolili důvěrníkem.

Na čem závisí doplněk : Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co