Jan Žižka

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha
Narození	1360 Trocnov České království
Úmrtí	11. října 1424 Přibyslav České království
Příbuzní	Jaroslav z Trocnova (sourozenec)
Vojenská kariéra

Podle antropologů přišel o první oko už zhruba jako jedenáctiletý chlapec po úderu mečem.11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí

Čím bojoval Jan Žižka : Bitva u Sudoměře, od níž uplynulo 603 let, patřila k prvním úspěšným bojovým střetům, kde husité obstáli proti nepřátelské katolické přesile. Pod vedením Jana Žižky uplatnili na jihočeském bojišti na Písecku obrannou taktiku za pomoci proslulé vozové hradby.

V jakém století žil Jan Žižka

Jan Žižka, který žil ve 14. století, je osobností, jež málokoho nechává chladným. Na straně jedné obdivovatelé, na straně druhé kritici.

Kdy byl poražen Jan Žižka : Pro to, zda se Žižka bitvy opravdu zúčastnil, zase nezvratný důkaz neexistuje. táborů a pak východočeského svazu nebyl nikdy poražen. Zemřel 11.10.1424 při obléhání Přibyslavi. vojenským řádem, rozhodujícím způsobem zdokonalil systém obrany ve vozové hradbě s pravidelným nasazováním dělostřelectva.

Ve starých kronikách se psalo o úmrtí na následky hlízy, zduření uzlin při zánětu. Choroba je příznakem moru. Jenže kroniky roku 1424 mor v českých zemích nezmiňují, silně infekční nemocí se nenakazili ani lidé, kteří kolem Žižky byli v posledních hodinách jeho života. Spekulovalo se proto i o otravě arsenem.

11. října 1424, PřibyslavJan Žižka / Úmrtí

Na co zemřel Jan Žižka

Ve starých kronikách se psalo o úmrtí na následky hlízy, zduření uzlin při zánětu. Choroba je příznakem moru. Jenže kroniky roku 1424 mor v českých zemích nezmiňují, silně infekční nemocí se nenakazili ani lidé, kteří kolem Žižky byli v posledních hodinách jeho života. Spekulovalo se proto i o otravě arsenem.

Bitva na Vítkově
Adolf Liebscher: boj o opevněné sruby
Trvání	14. července 1420
Místo	Vrch Vítkov, dnešní Žižkov, Praha, Čechy
Souřadnice	50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d.

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Jan Žižka žil a dodnes žije dvěma naprosto rozdílnými životy. První můžeme chápat jako jeho vlastní historickou životní pouť, jež se začala na rodné tvrzi kolem roku 1360 a uzavřela se nedaleko Přibyslavi ve východních Čechách 11. října roku 1424.

Co se stalo v roce 1420 : Bitva u Sudoměře nedaleko od Strakonic v roce 1420 byla první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda. Stála též na počátku vojenské slávy Jana Žižky z Trocnova, ač v ní nebyl jediným a zřejmě ani hlavním velitelem.

Na jakou nemoc zemřel Jan Žižka : Následovala sepse neboli otrava, a protože nebyly k dispozici antibiotika, Žižka zemřel. Ale ani po smrti není záhad málo. Dle letopisů byl Žižka pohřben v Hradci Králové, ale rovněž je popsán převoz jeho ostatků do Čáslavi, kde byly v roce 1910 při rekonstrukci chrámu objeveny.

Co se stalo v roce 1556

Dne 18. dubna roku 1556 dorazilo z Říma do Prahy dvanáct mužů v černých hábitech – byli to jezuité. Odešli do Čech na přání zakladatele řádu Ignáce z Loyoly, aby tam posílili katolickou víru. V jejich čele stál páter Ursmar Goisson z Lutychu.

Bitva u Chlumce z roku 1126 hraje v české národní paměti roli vzorového střetnutí, při kterém hrdinní Češi na hlavu porazili do země se vkrádající Němce. Skutečnost je však mnohem prozaičtější. Hlavním motivem boje bylo něco dnes díkybohu již téměř neznámého, a sice boj o moc v Čechách mezi Čechy.PřibyslavJan Žižka / Místo úmrtí

Žižkova mohyla u Přibyslavi

Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.

Co se stalo v roce 1526 : Nástup Habsburků na český trůn označuje události od smrti uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče vedoucí ke zvolení Ferdinanda I. z rodu Habsburků jeho nástupcem na českém trůně.