Anatomie měkkýšů se zabývá vnitřní stavbou těla měkkýšů. Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého.Mlži dýchají pomocí žaber. Mají srdce, tělní tekutinou je hemolymfa (nikoli krev), která obsahuje barvivo hemocyanin, jehož molekuly obsahují měď. Nervová soustava je gangliová. Mlži mají čichové ústrojí, orientují se čichem, a hmatové buňky.Pĺži mají v ústní dutině radulu. Je to drsná páska na jazyku, kterou strouhají potravu. Trávicí soustava začíná ústním otvorem a končí řitním otvorem poblíž horního okraje ústí ulity. Suchozemští plži dýchají plicním vakem.

Jak se nazývá schránka u plžů : Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě. Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku.

Jak vylučují měkkýši

Primárně vodní měkkýši dýchají původně párovými hřebínkovitými žábrami (ktenidia), suchozemští prokrvenou stěnou plášťové dutiny ("plíce"). Mnozí dýchají i povrchem těla, zejména pláštěm. Vylučovacími orgány jsou párové perikardiodukty, které filtrují tekutinu z perikardu a odvádí ji do plášťové dutiny.

Jak se pohybují mlži : Mlži jsou dvoustranně (bilaterálně) souměrní, výhradně vodní měkkýši. Tělo je tvořeno nohou a útrobním vekem. Hlava je redukována, radula chybí. Svalnatá noha slouží k pohybu nebo hrabání, u přisedlých forem je redukována.

Ulita je tvořena dvěma vrstvami:

Vnější je tvořena organickou látkou (konchiolin) a vnitřní je tvořena CaCo3.

Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.

Jak dlouho žije hlemýžď

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je druh suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití. Se svou velikostí 40–50 mm je to jeden z největších ulitnatých plžů žijících v České republice. Má žlutohnědou, tmavě hnědou nebo bílou schránku s tmavými pásky. V přírodě se dožívá přibližně šesti let, v zajetí až deseti až dvanácti.Plži mají většinou schránku – ulitu. Mlži jsou kryti dvěma miskovitými lasturami. Sépiová kost je pozůstatek schránky pravěkých hlavonožců, vyskytuje se u sépií.Měkkýši

• červovci (Aplacophora)
• chroustnatky (Polyplacophora)
• přílipkovci (Monoplacophora)
• † rostrokonchy (Rostroconchia)
• mlži (Bivalvia)
• kelnatky (Scaphopoda)
• plži (Gastropoda)
• hlavonožci (Cephalopoda)

Mají oválný tvar a na vnitřní straně modravý třpyt. Škeble říční dorůstá nejvýše 12 cm a její lastury mají spíše kosočtverečný tvar. Vnitřní perleťová vrstva je čistě bílá. Obě poloviny schránky spojuje pružný vaz, k sobě je pak přitáhuje silnými svaly.

Co je to tzv Radula : Radula je anatomický orgán měkkýšů umístěný v ústní dutině a určený k příjmu, posouvání a prvotnímu rozmělnění potravy.

Co jedí mlži : Nejčastěji mají různě tvarovanou a různě zabarvenou vápenitou schránku. Živí se planktonem ale jsou i masožraví, nejsou zatím příliš komerčně využíváni. mlži jsou měkkýši se dvěma lasturami spojenými zámkem (svalem), většinou žijí ve vodě, jsou poměrně často používáni ke kuchyňskému zpracování. nebo vařením.

Jak poznat že je šnek mrtvý

Tak pozná se to tak, že se šnek nepohybuje, je například víčkem nahoru. Jasnější situace ještě nastává pokud se šnek nehýbe a má ještě k tomu otevřené víčko. Hlavní rozhodnutí ovšem učiňte tak, že šneka vydáte z akvária a přičichnete k němu. Mrtví šnek totiž hrooooooozně smrdí.

Pokud se oblovka zraní, je třeba nejdřív zkontrolovat, zda si neporanila i orgány. Pokud ano, trápí se a je lepší ji zmrazit v mrazáku, kde usne a uhyne. Pokud si šnek ulitu poraní, dokáže si ji většinou sám zacelit.Krakatice obrovské (Architeuthis dux) a kalmaři Hamiltonovi (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou největší známí hlavonožci. Délka jejich těla prokazatelně přesahuje 10 metrů. Oba druhy se však dělí ještě o další rekord, kterým je velikost očí. Průměr oční koule krakatic a kalmarů dosahuje 27 cm.

Kolik má chapadel sépie : Sépie má 8 krátkých a 2 dlouhá ohebná chapadla, která slouží k lapení kořisti. Za chapadly se nachází ústa a hlava, na které jsou umístěny dvě složité oči.