Podle průběhu terloty rozlišujeme tyto vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra a exosféra.Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra. Troposféra sahá od povrchu Země až do výšky 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou průměrně o 6,5 °C., stratosféra. Sahá přibližně do 50 km.Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země. Všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu.

V jaké vrstvě atmosféry létají letadla : 1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.

Jaké jsou vrstvy atmosféry

Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.

Kolik je jedna atmosféra : Fyzikální atmosféra

Byla definována jako normální tlak vzduchu. Je dána přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI: 1 atm = 101 325 Pa (přesně), 1 atm = 0,1 MPa.

Poloměr Země pro WGS 1984 je 6378,1 km, což je i nejčastěji udávaný poloměr Země obecně. Pro výpočty v geografii se pro malé prostory používá referenční koule s jedním poloměrem 6371,1 km.

Termosféra je vrstva zemské atmosféry, která se nachází nad mezosférou, dosahuje až do výšky 500 km, ale někteří autoři ji umísťují až do výšky okolo 700 km. Teplota zde díky slunečnímu záření s přibývající vzdáleností od zemského povrchu stoupá až na cca 1 400 °C.

Co je to atmosféra až čeho se skládá

Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (argon, oxid uhličitý, vodík, helium, neon, radon, xenon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).troposféra – nejhustější část atmosféry (75 % hmotnosti). V této vrstvě neblíže Země žijeme a odehrává se zde většina procesů definujících počasí. Teplota v této vrstvě klesá s výškou, a to přibližně o 6,5 °C na každý výškový km.tabulka pro převod jednotek tlaku

Tabulka pro převod tlaků	bar	atm
1 MPa	10	9,86923
kp/mm2	98,0665	96,7841
kp/cm2	0,980665	0,967841
atm	1,01325	1

Označení poloměru kruhu kružnice písmenem r je odvozeno od slova rádius (poloměr). Dva body A, B na kružnici k nazveme protější, pokud úsečka AB prochází středem kružnice k. Úsečka spojující protější body kružni- ce se nazývá průměr kružnice.

Jaký je skutečný tvář země : Kulatost Země (stejně jako jiných planet, Slunce i Měsíce) je dána vlastnostmi gravitační síly, která působí centrálně kolem těžiště a má sférickou symetrii. Tvar dokonalé koule je však narušen. Lepším přiblížením skutečnosti je rotační elipsoid s malou excentricitou.

Kolik váží atmosféra : Celková hmota atmosféry je cca 5×1018 kg, tři čtvrtiny této hmoty jsou do výšky 11 km nad zemským povrchem. Čím výše, tím je atmosféra řidší – nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Všeobecně uznávanou hranicí mezi atmosférou a kosmickým prostorem bývá tzv.

Kolik je 1 MPa na kg

Tabulka převodů MPa

1 MPa =	1000000 Pa
1 MPa =	145.0377 PSI
1 MPa =	10.197 kg/cm2
1 MPa =	10 bar
1 MPa =	9.869 atm

10 m pod hladinou nemůže být dán pouze výškou vodního sloupce 10 m, který při dané hustotě mořské vody 1020 kg/m3 by sám o sobě způsobil tlak 102000 Pa, ale 1cca 100000 Pa (atmosférický tlak) + 102000 Pa (tlak vodního sloupce) = 202000 Pa, čili cca dvojnásobný.R

• Radiometrie.
• Rapidita.
• Relativní atomová hmotnost.
• Relativní hustota.
• Relativní molekulová hmotnost.
• Relativní permitivita.
• Rezistivita.
• Rychlost.

Co je v geometrii r : V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice. Obdobně pak lze mluvit o poloměru koule, válce atd. Poloměr představuje polovinu průměru.